POLITIKA: Minulý týden jsme informovali o připravovaném Industrial Accelerator Act, který má být vlajkovou lodí nové průmyslové politiky EU. Krátce po setkání evropských lídrů však návrh narazil na odpor nejen ze strany části evropského průmyslu, ale i uvnitř samotné Komise – proti jeho podobě se postavilo hned devět generálních ředitelství. Představení návrhu bylo odloženo z 26. února na 4. března. Plán navíc bude muset vyvažovat rozdílné postoje členských států i tlak Spojených států vůči opatřením typu „Buy European“, která návrh obsahuje.

POLITIKA: Rada EU schválila závěry určující směřování evropského rozpočtu na rok 2027 – posledního v rámci současného víceletého finančního rámce 2021–2027. Členské státy zdůrazňují potřebu rozpočtové obezřetnosti, realistického plánování a dostatečných rezerv pro nepředvídané události. Zároveň apelují na omezení administrativních výdajů a efektivní využívání prostředků. Rozpočet na příští rok tak bude balancovat mezi pokračující podporou Ukrajiny, financováním obranných a bezpečnostních priorit a tlakem na fiskální disciplínu před nástupem nového finančního rámce po roce 2027.

EKONOMIKA: Evropská komise zveřejnila studii, která představuje novou metodiku pro hodnocení vznikajících čistých energetických technologií v rámci programu Horizon Europe. Rámec má umožnit posuzovat projekty nejen podle jejich klimatických přínosů, ale také z hlediska oběhu, ekonomické a sociální udržitelnosti, odolnosti EU a technologické autonomie. Metodika je určena především pro hodnotitele a projektové manažery unijních programů, ale míří i směrem k podnikům a výzkumným organizacím.

BYZNYS: Nová hodnoticí zpráva k fungování směrnice o uznávání odborných kvalifikací konstatuje, že rámec EU mezi lety 2020 a 2024 usnadnil uznání více než 185 000 odborníků, kteří chtěli pracovat v jiném členském státě. Zhruba 140 000 z nich působí v klíčových sektorech, jako je zdravotnictví a vzdělávání. Zpráva však upozorňuje, že řízení zůstává často složité a časově náročné kvůli rozdílné míře digitalizace, rozsáhlým dokumentačním požadavkům a administrativním rozdílům mezi členskými státy. Digitalizace má být hlavním nástrojem dalšího zjednodušení. Závěry zprávy poslouží jako podklad pro připravovanou Iniciativu k přenositelnosti dovedností (Skills Portability Initiative), ke které je otevřena veřejná konzultace do 27. února 2026.

„Potřebujeme evropské šampiony,“ uvedla na únorovém setkání evropských lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v reakci na revizi pravidel pro spojování podniků. Už více než dvacet let tvoří právě nařízení o spojování podniků (EU Merger Regulation) základ evropské soutěžní politiky. Nyní se otevírá revize její klíčové části – pokynů k horizontálním a ne-horizontálním fúzím. Ty určují, jak Komise vymezuje trh, jak hodnotí dopad spojení na ceny, inovace či kvalitu a za jakých podmínek může uznat, že spojení přinese prokazatelné zvýšení efektivnosti, které převáží případné negativní dopady na hospodářskou soutěž.

Záměr revize je obsažen v „Kompasu konkurenceschopnosti“ (leden 2025). Soutěžní politika je zde označena za jeden z nástrojů posílení evropské ekonomiky. Revidované pokyny mají více zohlednit inovace, odolnost a investiční náročnost soutěže v některých strategických sektorech a umožnit firmám škálovat na globálních trzích. Soutěžní politika tak má podle Komise „držet krok“ s technologickým vývojem a globální soutěží.

Zástupci evropského průmyslu (ERT) ve svém nejnovějším stanovisku tvrdí, že Komise při posuzování zvýšení efektivnosti u fúzí postupuje příliš restriktivně. Kritizují zejména vysoký standard důkazu, který podle nich přesahuje požadavky samotného nařízení i judikatury unijních soudů. ERT proto požaduje úpravu metodiky tak, aby bylo možné lépe zohlednit dlouhodobé investice, výzkum, inovace a úspory z rozsahu, zejména v kapitálově náročných a technologicky intenzivních sektorech.

Jiným směrem se ubírá studie Centra pro evropskou politiku (CEP). Ta podporuje modernizaci pokynů a sama doporučuje pružnější přístup k vymezování trhu i větší uznávání dlouhodobých a dynamických efektivit, včetně přínosů pro inovace či odolnost systému. Zároveň však zdůrazňuje, že soutěž musí zůstat základním principem a že případné cíle průmyslové politiky mají být primárně sledovány jinými nástroji. Studie proto vyzývá k evoluci, nikoli revoluci stávajícího rámce, a varuje před politickým zneužitím volnějších podmínek pro „strategické sektory“.

Proti uvolnění pravidel se již začal formovat i politický odpor mezi členskými státy. Česko spolu s dalšími zeměmi zdůraznilo, že není nutné zavádět volnější pravidla pouze kvůli velikosti firem, protože stávající rámec již podle nich umožňuje vznik „evropských šampionů“. Tyto výhrady byly formulovány v dokumentu, který má sloužit jako jeden z podkladů pro jednání ministrů členských států 26. února.

Komise zatím neplánuje měnit samotné nařízení o spojování podniků. Revize se týká pouze pokynů, tedy interpretačního rámce. Základní test významného narušení účinné soutěže tak zůstává nedotčen. Prostor pro změnu spočívá především ve způsobu posuzování dopadů spojení na inovace, investice a globální konkurenci. Návrh revidovaných pravidel má být představen v dubnu a ukáže, jak konkrétně chce Komise tuto rovnováhu nastavit. Příští týden navíc proběhne v Bruselu konference „Shaping the Future of EU Merger Control“, které se zúčastní zástupci byznysu napříč sektory, akademické obce i samotné Komise, včetně místopředsedkyně Teresy Ribery.

Úprava definice osobních údajů v rámci tzv. Digitálního omnibusu budí od zveřejnění návrhu největší pozornost. Členské státy nyní přicházejí s výraznou úpravou – ruší návrh Komise na změnu definice a zachovávají původní znění GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Původní návrh digitálního balíčku počítal s vytvořením mechanismu, který by umožnil přesněji vymezit, kdy pseudonymizovaná data již nepředstavují osobní údaje. Tento krok část podnikatelské sféry vítala, protože by jí mohl poskytnout větší právní jistotu při práci s daty, zejména v oblasti vývoje, analytiky a inovací. Součástí návrhu bylo i zmocnění Komise přijmout prováděcí akt, který by stanovil technická kritéria pseudonymizace. To by potenciálně mohlo zúžit okruh situací, kdy se na určitá data plně uplatní režim GDPR, a tím snížit regulatorní zátěž v některých segmentech.

Uniklý kompromisní text Rady EU však tyto změny vypouští. Definice osobních údajů zůstává beze změny a návrh na zmocnění Komise k přijetí prováděcího aktu k pseudonymizaci byl odstraněn. Namísto toho má být otázka výkladu pseudonymizace a identifikovatelnosti řešena prostřednictvím pokynů Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB). Ten ve svém stanovisku doporučil navrhované změny nepřijímat a upozornil na rizika oslabení ochrany i právní jistoty. Rada tyto výhrady zjevně zohlednila. Současný krok tak zachovává široký výklad osobních údajů, jak jej dnes podporuje praxe dozorových orgánů i judikatura Soudního dvora EU.

Zatímco část podniků v návrhu Komise viděla příležitost ke zvýšení právní jistoty a možnému omezení administrativní zátěže, z pohledu ochrany soukromí je zachování stávající definice vnímáno jako potvrzení vysoké úrovně ochrany osobních údajů. Původní návrh by zejména u pseudonymizace mohl podnikům poskytnout širší manévrovací prostor. Současná pozice Rady EU však potvrzuje, že členské státy nechtějí otevírat jeden z pilířů GDPR a že daly přednost zachování stávajícího rámce. Pro byznys to znamená stabilitu pravidel, nikoli očekávané strukturální uvolnění.

Nejbližším milníkem je jednání pracovní skupiny Rady EU plánované na 27. února, kde mají členské státy kompromisní návrh detailně projednat. Paralelně bude svou vyjednávací pozici formovat i Evropský parlament, přičemž stanovisko EDPB bude i v jeho případě významným referenčním bodem.

Evropský účetní dvůr po nedávné kritice Aktu o kritických surovinách (CRMA) nyní zaměřil svou pozornost na jeden ze základních pilířů Evropské zdravotní unie – Evropský plán boje proti rakovině (EBCP). Tento plán, představený v roce 2021 s rozpočtem přibližně 4 miliardy eur na období 2021–2027, má být vlajkovou lodí evropské politiky v oblasti prevence, diagnostiky a léčby onkologických onemocnění.

Nejnovější audit však upozorňuje, že ambice plánu narážejí na strukturální slabiny v řízení, měření výsledků i koordinaci mezi členskými státy. Dvůr identifikuje čtyři klíčové slabiny plánu:

Audit neříká, že Evropský plán boje proti rakovině selhal. Upozorňuje však, že bez jasnějšího řízení, měřitelných cílů a stabilního financování může jeho dopad zůstat omezený a jeho soudržnost oslabena. V širším kontextu audit otevírá i obecnější otázku, zda současný model vícezdrojového financování a paralelních iniciativ nepoukazuje na strukturální slabiny v koordinaci evropských politik.

První z tzv. omnibusových balíčků Evropské komise se zaměřuje na oblast udržitelnosti, konkrétně na zjednodušení reportingu podle směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Jeho klíčovou součástí je revize evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), k níž Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) předložila v prosinci 2025 technický návrh úprav. Téma se nyní dostává do centra pozornosti – k návrhu totiž v posledních dnech zveřejnily svá stanoviska hlavní evropské dozorové instituce – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropská centrální banka (ECB). Všechny podporují snahu o zjednodušení pravidel, zároveň však varují před rizikem oslabení transparentnosti, srovnatelnosti dat a jejich využitelnosti pro investory i stabilitu finančního systému.

Návrh zachovává původní strukturu dvanácti standardů – dvou průřezových, pěti environmentálních, čtyř sociálních a jednoho v oblasti správy a řízení (governance) – obsahově však přináší výrazné zjednodušení. Počet povinných datových bodů se má snížit až o 61 %, ruší se dobrovolná zveřejnění, omezuje se překrývání mezi obecnými a tematickými požadavky a posiluje se důraz na zveřejňování pouze podstatných informací. Klíčovým nástrojem zjednodušení je širší využití principu nepřiměřených nákladů nebo úsilí (undue cost or effort), který umožňuje omezit rozsah reportování v případě neúměrné administrativní či finanční zátěže. Návrh rovněž zavádí rozsáhlý okruh trvalých úlev a přechodných ustanovení.

Právě rozšíření výjimek založených na principu „undue cost or effort“ je jedním z hlavních sporných bodů. Návrh umožňuje v některých případech využívat odhady namísto přímých dat z hodnotového řetězce nebo omezit kvantitativní informace o očekávaných finančních dopadech rizik a příležitostí. Dohledové orgány upozorňují, že příliš široké a časově neomezené úlevy mohou oslabit kvalitu a srovnatelnost dat, zhoršit interoperabilitu s mezinárodními standardy a omezit motivaci firem postupně zlepšovat sběr dat. Řešením by podle orgánů mělo být časové omezení těchto trvalých úlev.

Trnem v oku orgánů je rovněž rozsah trvalých úlev a délka přechodných období. Některé požadavky, zejména na kvantifikaci očekávaných finančních dopadů klimatických rizik, by bylo dle návrhu možné odložit o několik let. Regulátoři upozorňují, že delší absence těchto údajů může snížit informační hodnotu reportingu pro investory a ztížit řízení rizik ve finančním systému.

Evropská komise nyní vyhodnocuje stanoviska dohledových orgánů. Rada EU má zároveň dnes udělit finální souhlas balíčku Omnibus I, po němž bude text zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Následně Komise plánuje v dubnu 2026 otevřít veřejnou konzultaci k revidovaným standardům ESRS s cílem přijmout nové standardy do konce června 2026 formou delegovaného aktu. Zůstává však nejasné, do jaké míry Komise zohlední doporučení evropských dohledových institucí, zejména pokud jde o rozsah trvalých úlev, časové omezení výjimek a zachování srovnatelnosti dat.

Evropská komise má zahájit orientační debatu o tzv. 28. režimu a projednat novou agendu EU pro prevenci a potírání terorismu a násilného extremismu i návrh směrnice o nedovoleném obchodování se střelnými zbraněmi. Očekávaný Industrial Accelerator Act byl zatím odložen na 4. března.

Rada EU se tento týden zaměří především na bezpečnost, konkurenceschopnost a rozpočtové priority. Rada pro obecné záležitosti má formálně přijmout balíček Omnibus I zjednodušující požadavky na reporting udržitelnosti a náležitou péči, čímž se uzavře první fáze zjednodušovací agendy Komise. Rada pro konkurenceschopnost se má věnovat průmyslové politice a strategické autonomii. Diskuse zároveň proběhnou o přípravě rozpočtu EU na rok 2027 a širším směrování evropské ekonomiky v závěru současného víceletého finančního rámce.

Evropský parlament zahájí mimořádné plenární zasedání debatou a hlasováním o evropském příspěvku k spravedlivému míru a dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny u příležitosti čtyř let od začátku ruské invaze. Výbor pro mezinárodní obchod bude hlasovat o postoji k provádění částí dohody EU–USA (Turnberry Deal), zatímco hospodářský výbor povede první letošní měnový dialog s prezidentkou ECB Christine Lagarde. Na programu je také hlasování o návrzích z balíčku Omnibus IV zaměřených na snížení administrativní zátěže pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací, debata o amerických vízových sankcích vůči bývalému komisaři Thierrymu Bretonovi či závěrečné hlasování o jmenování nového evropského nejvyššího žalobce. Výbory se budou zabývat také návrhem na celoevropskou definici znásilnění založenou na absenci souhlasu.

V Evropském parlamentu zároveň od pondělí probíhá European Parliamentary Week 2026, každoroční meziparlamentní konference věnovaná hospodářskému směřování EU, rozpočtovým prioritám a koordinaci ekonomických politik. Českou republiku na konferenci zastupuje delegace poslanců Radim Fiala (SPD), Petr Sokol (ODS), Věra Kovářová (STAN) a Vojtěch Munzar (ODS) a senátorů Miroslav Plevný (STAN) a Zdeněk Nytra (ODS).

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072