POLITIKA: Evropská rada vyzvala Komisi, aby do června 2026 předložila přezkum systému obchodování s emisemi (ETS) v reakci na obavy z dopadů cen povolenek na konkurenceschopnost průmyslu. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen zároveň představila návrh tzv. ETS Investment Boosteru s rozpočtem 30 miliard eur financovaným z prodeje 400 milionů povolenek na podporu dekarbonizačních investic. Diskuse se má dotknout i fungování rezervy tržní stability (MSR) a tempa snižování bezplatných alokací.

POLITIKA: Lídři EU schválili agendu „One Europe, One Market“, která má do roku 2027 odstranit klíčové bariéry na jednotném trhu a zjednodušit regulační prostředí pro podniky. Prioritou je zavedení 28. režimu pro evropské společnosti, jednotný systém elektronického ohlašování přeshraničních služeb, posílení uznávání kvalifikací a princip „once-only“ prostřednictvím European Business Wallet. Součástí má být také řešení roztříštěných pravidel označování výrobků a posílení dohledu nad jejich uváděním na trh.

BYZNYS: Evropské vysílací organizace vyzvaly Evropskou komisi, aby v připravované revizi Aktu o digitálních trzích (DMA) řešila rostoucí vliv operačních systémů chytrých televizí a virtuálních asistentů na distribuci mediálního obsahu. Podle nich dnes o přístupu k divákům stále více rozhodují platformy velkých technologických firem, jako jsou Amazon (Fire TV, Alexa), Google (Android TV, Google Assistant) či Apple (tvOS, Siri). Broadcasteři proto navrhují zvážit označení poskytovatelů těchto služeb za tzv. gatekeepery, případně zahájit tržní šetření podle kvalitativních kritérií DMA. K výzvě se připojila také česká Asociace komerčních televizí (AKTV).

EKONOMIKA: Česko obdrželo pátou platbu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) ve výši 614 milionů eur na podporu digitalizace podniků, výzkumu a modernizace železnic. Prostředky směřují mimo jiné ke Správě železnic, Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě, Lesům ČR či Fakultní nemocnici v Motole. Financování má podpořit i nákup více než 5 800 elektromobilů, zlepšení energetické účinnosti více než 68 000 domácností a zavedení rámce pro dostupné bydlení. Česko tak vyčerpalo přibližně 77 % celkové alokace a splnilo zhruba 71 % milníků Národního plánu obnovy.

Na málokterý evropský návrh byla v poslední době upřena taková pozornost jako na 28. režim. Evropská komise nyní představila jeho konkrétní legislativní podobu pod názvem EU Inc. – harmonizovaný právní rámec, který má umožnit založení společnosti do 48 hodin, za méně než 100 eur a bez požadavku na minimální základní kapitál.

Debata o samotném konceptu probíhá již několik let. Evropské startupové prostředí dlouhodobě upozorňuje na strukturální fragmentaci jednotného trhu, která komplikuje růst inovativních firem. Komise nyní potvrdila, že právním nástrojem bude nařízení, nikoli směrnice, což má zajistit přímou použitelnost pravidel ve všech členských státech. Současně však návrh počítá s dobrovolným využitím této právní formy vedle národních úprav.

Vytvoření jednotné evropské právní formy není novou myšlenkou. Například forma Societas Europaea (SE) zavedená v roce 2004 se kvůli vysokému kapitálovému požadavku (120 000 eur) a složitému zakládání nikdy nestala relevantním nástrojem pro startupy. EU Inc. to má změnit.

Co návrh přináší

Nový režim má fungovat jako dobrovolná evropská právní forma vedle národních úprav. Návrh obsahuje několik konkrétních parametrů:

Podle odhadu Komise by nový režim mohl v horizontu deseti let snížit administrativní náklady firem o 328 až 440 milionů eur, zejména díky digitalizaci procesů a standardizaci korporačních pravidel.

Dílčí harmonizace

Návrh se zaměřuje především na harmonizaci korporátního práva, zatímco další klíčové faktory podnikatelského prostředí – zejména daně, pracovní právo či insolvenční režimy – zůstávají převážně v kompetenci členských států. EU Inc. tak zatím nepředstavuje skutečně jednotný podnikatelský ekosystém, ale spíše první krok směrem k hlubší integraci právního rámce pro podnikání v EU.

Otevřenou otázkou zůstává zejména podoba evropské infrastruktury registrace společností. Návrh počítá s budoucím centrálním evropským registrem, jehož konkrétní podoba však bude v praxi založena především na propojení národních obchodních rejstříků. Dalšími diskutovanými oblastmi jsou rozsah harmonizace pravidel pro přeshraniční investice a exitové strategie či vztah nové právní formy k národním režimům zaměstnanecké participace.

Skutečnost, že využití EU Inc. je dobrovolné, odráží politický kompromis mezi snahou o hlubší integraci a zachováním národní autonomie. To zároveň znamená, že nový režim nebude sám o sobě odstraňovat fragmentaci jednotného trhu, ale bude fungovat pouze v rozsahu, v jakém jej podniky a členské státy přijmou.

Reakce na návrh

Smíšené reakce zaznívají i z okruhu iniciativy EU Inc, která koncept 28. režimu dlouhodobě prosazuje. Podle jejích zástupců návrh představuje důležitý krok vpřed, zároveň však také kompromis, který zatím nevede ke skutečně jednotné evropské jurisdikci. Upozorňují zejména na absenci jednotného soudního rámce a plně centralizované právní infrastruktury.

Bez vyšší míry právní předvídatelnosti tak podle zástupců EU-Inc hrozí, že nový režim zůstane spíše dílčím zjednodušením než zásadním impulsem pro konkurenceschopnost evropského startupového prostředí.

Samotný návrh vítá například evropská technologická společnost Loveable, která je inkorporovaná v americkém státě Delaware. Její spoluzakladatel Anton Osika označil návrh EU Inc. za krok, který může snížit regulatorní bariéry pro vznik globálních firem v Evropě.

Krok správným směrem, ale testem bude využití

Návrh EU Inc. představuje ambicióznější pokus EU vytvořit právní infrastrukturu odpovídající potřebám startupové ekonomiky. Úspěch iniciativy však nebude záviset pouze na jejím legislativním schválení, ale především na tom, zda se nová právní forma skutečně stane atraktivní volbou pro evropské podniky a investory i samotné členské státy.

Pokud se podaří vytvořit právní prostředí srovnatelné svou předvídatelností s jurisdikcemi typu Delaware, může EU Inc. zásadně změnit dynamiku evropského technologického ekosystému a naplnit heslo „Choose Europe“. Pokud však zůstane pouze dalším doplňkem k existující fragmentované architektuře jednotného trhu, její dopad bude omezený a může se zařadit mezi své předchůdce.

Návrh nyní míří do vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou. Právě u členských států lze očekávat větší tlak na dobrovolnou strukturu návrhu. Komise zároveň usiluje o dosažení politické dohody do konce roku 2026.

Evropská regulace nestojí pouze na legislativě, ale také na technických normách, které umožňují její praktické uplatňování v praxi. Technické normy přitom samy o sobě nejsou právními předpisy – jde o dobrovolné technické standardy vypracovávané evropskými normalizačními organizacemi, které firmám usnadňují prokázání souladu s legislativou EU. Evropská komise nyní zveřejnila pracovní program evropské normalizace na rok 2026, jenž má podpořit implementaci klíčových iniciativ – od ekodesignu a stavebních výrobků až po umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost.

Normy mají letos hrát zásadní roli zejména v oblastech digitalizace, zelené transformace, bezpečnosti a technologické konkurenceschopnosti. Jejich využití je formálně dobrovolné, v praxi však často představují nejjednodušší způsob, jak prokázat splnění regulatorních požadavků prostřednictvím tzv. presumpce shody. Pro podniky tak normalizační agenda znamená především přípravu na nové technické požadavky doprovázející již schválené legislativní balíčky.

Patří mezi ně zejména rozvoj harmonizovaných standardů k Aktu o umělé inteligenci, včetně požadavků na řízení rizik, kvalitu dat či testování vysoce rizikových systémů. Důraz je kladen také na interoperabilitu datové infrastruktury a standardy pro cloudové služby či digitální identitu v návaznosti na Nařízení o datech. Významnou roli hrají i technické normy podporující implementaci Aktu o kybernetické odolnosti, zejména v oblasti bezpečnosti digitálních komponent a životního cyklu výrobků. Program se dále věnuje stavebnímu sektoru, kde má podpořit revizi pravidel pro stavební výrobky a energetickou účinnost budov, stejně jako oblasti ekodesignu a udržitelných výrobků. Součástí jsou rovněž standardy pro nové průmyslové technologie, včetně kvantových aplikací, vodíku, baterií či digitálních průmyslových systémů.

Evropský systém standardizace však dlouhodobě čelí strukturálním problémům – proces tvorby norem je komplexní a časově náročný. Firmy často čekají na publikaci harmonizovaných norem, aby mohly využít tzv. presumpci shody a jednodušší postupy posuzování shody. Zpoždění tak prodlužuje uvádění výrobků na trh a zvyšuje náklady spojené s alternativními certifikačními postupy. V praxi přitom vznik jedné evropské normy trvá zpravidla několik let a její vývoj může stát až přibližně jeden milion eur. Další významnou nákladovou položkou je samotná účast na standardizačních aktivitách. Například německý elektrotechnický sektor odhaduje, že firmy investují do participace na standardizaci přibližně 300 milionů eur ročně.

Komise nyní připravuje revizi nařízení o evropské standardizaci, kterou plánuje předložit ve třetím čtvrtletí roku 2026. Vedle urychlení vydávání norem a větší transparentnosti půjde také o nastavení rovnováhy mezi regulatorní rolí veřejných institucí a dosavadním modelem spolupráce s průmyslem. Výsledek této reformy přitom může významně ovlivnit nejen fungování jednotného trhu, ale i schopnost EU prosazovat své technologické standardy v globální konkurenci.

Soudní dvůr EU v posledních týdnech zpřesňuje digitální pravidla. Nové rozsudky ukazují, že práva podle GDPR nelze využívat čistě strategicky a že ani stát nemůže plošně sahat po biometrických údajích bez konkrétního odůvodnění. Evropská judikatura tak postupně vymezuje limity digitalizace tam, kde se střetává s ochranou základních práv.

Ve věci Brillen Rottler Soudní dvůr řešil hranici mezi legitimním výkonem práva na přístup k osobním údajům podle GDPR a jeho zneužitím. Jednotlivec požádal o přístup k údajům a následně uplatnil nárok na náhradu škody, přičemž společnost namítala, že jde o systematické podávání obdobných žádostí. Soudní dvůr potvrdil, že i první žádost může být za určitých okolností nepřiměřená, pokud neslouží k ochraně soukromí, ale k vytváření sporů. Samotné právo na přístup tím však není oslabeno – náhrada škody, včetně nemajetkové újmy, je možná pouze při prokázání skutečné újmy. Rozsudek tak zároveň posiluje ochranu digitálních práv i omezuje jejich čistě strategické využívání.

Druhé rozhodnutí, Comdribus, se týká policejního sběru biometrických údajů v trestním řízení. Soudní dvůr rozhodl, že biometrické údaje lze sbírat jen tehdy, pokud je to skutečně nezbytné. Policie musí v každém případě uvést konkrétní důvody a dotčená osoba musí mít možnost se bránit. Automatický a plošný sběr biometrických dat je proto v rozporu s unijním právem. Rozhodnutí potvrzuje dlouhodobý přístup Soudního dvora: digitální nástroje v trestním řízení jsou přípustné, ale pouze za podmínky individuálního posouzení a dostatečných procesních záruk.

Soudní dvůr tak postupně vymezuje praktické limity digitalizace tam, kde se střetává s ochranou základních práv. S rostoucím využíváním digitálních nástrojů proto roste i intenzita právní kontroly jejich konkrétního použití.

Evropská pravidla pro udržitelné reportování projdou další vlnou zjednodušování. Platforma pro udržitelné finance zveřejnila reakci na konzultaci Evropské komise k úpravám evropských standardů udržitelného reportování (ESRS). Platforma tak navazuje na technická doporučení Evropské poradní skupiny pro finanční výkaznictví (EFRAG), která již v prosinci 2025 navrhla snížení objemu vykazovaných dat, větší proporcionalitu požadavků a lepší provázání nástrojů evropského rámce udržitelného financování.

Jedním z klíčových návrhů Platformy je užší integrace ESRS s evropskou taxonomií, tedy klasifikačním systémem určujícím, které ekonomické aktivity lze považovat za environmentálně udržitelné. Silnější provázání obou rámců by podle ní mohlo firmám umožnit vykazovat některé informace pouze jednou, a tím snížit administrativní zátěž i regulatorní nejistotu.

V praxi by to znamenalo postupný přechod k integrovanějšímu systému reportingu a auditu, který by zlepšil srovnatelnost dat pro investory a zároveň omezil duplicitní vykazování napříč regulatorními požadavky. Platforma rovněž doporučuje jasnější propojení reportingu s finančními ukazateli, zejména investičními výdaji (CapEx).

Součástí návrhů je i vytvoření standardizované šablony transformačních plánů podniků, která by měla zpočátku dobrovolný charakter. Ta by mohla snížit nejistotu ohledně očekávání regulátorů a přispět k větší srovnatelnosti informací na kapitálových trzích.

Platforma současně zdůrazňuje, že zjednodušení pravidel nesmí znamenat jejich oslabení. Evropské standardy by měly nadále odpovídat globální úrovni ambice a zachovat klíčové principy evropského přístupu, zejména princip dvojí materiality. Zároveň varuje, že nadměrná snaha o zjednodušení by mohla oslabit globální pozici evropských standardů a vést k situaci, kdy podniky budou nuceny reportovat paralelně podle více rámců.

Zatímco Platforma klade důraz na systémovou integraci taxonomie a reportingu a zachování regulační ambice, EFRAG se soustředí zejména na technickou úpravu standardů a snížení administrativní zátěže pro podniky. Obě linie však směřují k podobnému cíli: zvýšit použitelnost evropského rámce udržitelného reportování bez zásadního oslabení jeho regulatorní role.

Evropská komise nyní zvažuje úpravy ESRS v rámci širší agendy regulatorního zjednodušování (Omnibus I). V této souvislosti se zavázala přijmout delegovaný akt, který upraví první sadu standardů ESRS, jež se začaly uplatňovat od 1. ledna 2024. Přijetí revidovaných standardů Komise plánuje před létem 2026, přičemž bude vycházet z technických doporučení EFRAG z prosince 2025, vstupů Platformy i dalších relevantních orgánů EU.

Evropská komise má projednat sdělení k integrovanému řízení rizik lesních požárů, které reaguje na rostoucí dopady klimatických extrémů a tlak na koordinovanější přístup v rámci EU. Paralelně se očekává představení nástroje AGILE zaměřeného na podporu rychlých inovací v obranném sektoru. Současně by měla být zahájena interinstitucionální jednání (trialogy), mimo jiné k revizi celního rámce, digitálnímu omnibusu v oblasti umělé inteligence, návrhu na zjednodušení povolovacích procesů v obranném průmyslu či k revizi pravidel pro práva cestujících v letecké dopravě. V bilaterální rovině je na programu také setkání komisařky pro životní prostředí Roswall s ministrem životního prostředí Igorem Červeným.

Rada EU (Rada pro zahraniční věci ve formátu pro obchod) se sejde ve dnech 26.–29. března na okraj ministerské konference Světové obchodní organizace (WTO) v Yaoundé. Ministři mají schválit závěry na začátku i na konci konference a přijmout rozhodnutí o postoji EU k jejím výsledkům. Diskuse se zaměří zejména na reformu WTO, plurilaterální iniciativy v oblasti digitálního obchodu a investic, moratorium na cla z elektronických přenosů či otázky udržitelnosti a integrace rozvojových zemí do globálního obchodního systému.

Evropský parlament se během plenárního zasedání v Bruselu zaměří na hodnocení březnového zasedání Evropské rady, debatu o energetické bezpečnosti v kontextu geopolitického napětí a několik klíčových legislativních hlasování. Poslanci mají přijmout vyjednávací mandát k reformě návratové politiky, k návrhům souvisejícím s obchodní dohodou EU–USA (Turnberry deal) i k balíčku na zjednodušení pravidel pro umělou inteligenci. Na programu jsou rovněž nová opatření ke zlepšení kvality vod a potvrzení dohody o nástrojích pro řešení bankovních krizí a ochranu vkladatelů.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072