BYZNYS: Nový systém vstupu a výstupu (EES) vstoupil 10. dubna do plného provozu na vnějších hranicích Schengenu a nahrazuje razítkování pasů digitálním záznamem včetně biometrických údajů. V praxi však naráží na výrazné provozní problémy. Letiště a letecké společnosti hlásí čekací doby na hraničních kontrolách běžně v délce dvou až tří hodin, což vede ke zpožděním i zmeškaným letům, přičemž v některých případech odletěla letadla bez desítek cestujících. Sektor proto požaduje větší flexibilitu při uplatňování systému, včetně možnosti jeho dočasného pozastavení při nadměrných čekacích dobách, a varuje před dalším zhoršením situace během letní sezóny. Podle Komise systém jako takový funguje a problémy souvisejí především s jeho implementací na úrovni členských států.

EKONOMIKA: Evropská komise schválila český program státní podpory ve výši 3,7 miliardy eur na rozvoj výroby udržitelného biometanu. Podpora má financovat výstavbu nových zařízení i přeměnu stávajících bioplynových stanic a poběží do konce roku 2030. Program je určen výrobcům s licencí na výrobu plynu v Česku, podmínkou je splnění požadavků směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Podpora bude poskytována formou dvousměrných rozdílových smluv, které garantují výkupní cenu biometanu po dobu 15 let, přičemž při vyšších tržních cenách budou výrobci část podpory vracet státu. Příjemci budou vybíráni v soutěžních řízeních a očekává se, že program podpoří výrobu až 350 milionů metrů krychlových biometanu, zejména ze strany menších a středních zemědělských podniků.

ENERGETIKA: Evropská komise přijala prováděcí pravidla, která mají urychlit změnu dodavatele elektřiny napříč EU. Do konce roku 2026 by měl celý proces trvat maximálně 24 hodin, což má posílit konkurenci na trhu a usnadnit zákazníkům přechod k výhodnějším nabídkám. Nová pravidla zároveň sjednocují technické požadavky na výměnu dat mezi dodavateli a provozovateli sítí, což má odstranit současné rozdíly mezi členskými státy a zjednodušit fungování trhu s elektřinou.

PRŮMYSL: Evropský textilní a oděvní sektor se nadále propadá. Podle nejnovějšího ekonomického přehledu od asociace EURATEX zaznamenal třetí rok po sobě pokles výroby, obratu i zaměstnanosti. Odvětví upozorňuje na kombinaci vysokých cen energií, slabé poptávky, rostoucí konkurence z Asie, tlak online platforem i rostoucí regulatorní zátěž v EU. Zpráva přichází v době, kdy EU připravuje opatření na podporu průmyslu, včetně Aktu o průmyslovém akcelerátoru nebo reformy celních pravidel, přičemž sektor varuje, že bez rychlých kroků může docházet k dalšímu přesunu výroby mimo Evropu.

Evropský parlament se připravuje na střet s členskými státy, který určí podobu evropského rozpočtu na dalších sedm let. Parlamentní rozpočtový výbor (BUDG) přijal svou vyjednávací pozici k víceletému finančnímu rámci (MFF) a vyslal tím jasný signál, že tentokrát nechce hrát vedlejší roli – bez jeho souhlasu totiž nemůže být víceletý rozpočet schválen.

Parlament požaduje navýšení rozpočtu na úroveň přibližně 1,27 % hrubého národního důchodu EU, což odpovídá zhruba 2 bilionům eur na celé sedmileté období. Oproti návrhu Evropské komise jde o navýšení přibližně o 200 miliard eur.

Zásadní je změna vyjednávací strategie. Parlament signalizuje, že odmítá začít detailní jednání o jednotlivých programech, dokud nebude jasná celková velikost rozpočtu. Tentokrát chce mít jistotu objemu financí předem, aby se vyhnul tlaku na ústupky v pozdější fázi. Parlament tím tlačí členské státy, aby se nejprve shodly na celkové výši rozpočtu. Zároveň tím ale otevírá riziko zpoždění celého procesu.

Europoslanci také odmítají, aby nové priority, jako je obrana, konkurenceschopnost nebo digitalizace, byly financovány na úkor tradičních politik. Kriticky se staví k návrhům na větší renacionalizaci rozpočtu, tedy posílení role členských států prostřednictvím individuálních národních obálek, tzv. národní a regionální plány partnerství. Podle europoslanců by to vedlo k oslabení jednotného evropského přístupu a fragmentaci rozpočtu.

Dodatečné prostředky chce Parlament směřovat především do klíčových oblastí. Největší navýšení směřuje do společné zemědělské politiky (o přibližně 139 miliard eur) a do strukturálních a kohezních fondů (zhruba o 79 miliard eur). Posílit se má také fond zaměřený na konkurenceschopnost (o přibližně 30 miliard eur) a výzkumný program Horizon Europe (o zhruba 25 miliard eur).

Klíčovým prvkem debaty je také způsob financování. Evropský parlament podporuje návrh Komise na zavedení nových vlastních zdrojů EU, které by mohly generovat přibližně 60 miliard eur ročně. Tyto příjmy mají zajistit splácení dluhu z nástroje NextGenerationEU a zároveň snížit závislost rozpočtu na příspěvcích členských států. Zároveň však upozorňuje, že pokud by Rada některé z navrhovaných zdrojů odmítla, měly by být nahrazeny jinými. Mezi zvažovanými alternativami poslanci zmiňují například digitální daň pro velké platformy, poplatek z online hazardu, rozšíření uhlíkového cla nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

O pozici výboru BUDG bude v následujícím týdnu hlasovat plénum Evropského parlamentu. Následně bude na členských státech, aby přijaly svou vlastní vyjednávací pozici. Teprve poté mohou začít trialogová jednání, která rozhodnou o konečné podobě rozpočtu, včetně způsobu rozdělení prostředků mezi členské státy.

Evropská unie chce do konce roku 2027 vytvořit skutečně jednotný a lépe fungující jednotný trh. To je alespoň plán Evropská komise „Jedna Evropa, jeden trh“, který koncem minulého týdne představila zástupcům členských států. Ti se na této vizi shodli už v březnu během zasedání Evropské rady.

Strategie stojí na pěti pilířích, které kombinují zjednodušení pravidel, hlubší integraci jednotného trhu, aktivnější obchodní politiku, snížení cen energií a podporu digitální a AI transformace.

Jedním z hlavních cílů je snížit regulatorní zátěž pro firmy. Plán počítá se systematickým přezkumem evropské legislativy, odstraňováním zastaralých pravidel a omezením vytváření nových bariér na národní úrovni, včetně tzv. gold-platingu. Zároveň má být častěji upřednostňována forma nařízení před směrnicemi a mají být stahovány návrhy, které nemají dostatečnou podporu nebo nepřinášejí výsledky.

Vedle toho se EU zaměřuje i na praktické fungování jednotného trhu. Cílem je odstranit hlavní překážky přeshraničního podnikání, označované jako „Terrible Ten“, a to nejpozději do března 2027. Komise chce zároveň důsledněji vymáhat implementaci evropských pravidel členskými státy, například posílením tzv. infringement řízení (řízení o porušení práva EU).

Evropský parlament a Rada EU se v rámci tohoto plánu zavazují k rychlejšímu přijímání vybraných legislativních návrhů a jejich prioritnímu projednávání. Současně má vzniknout společná řídicí skupina tří institucí, která bude každé dva měsíce vyhodnocovat pokrok, identifikovat problémy a koordinovat další postup.

Plán zároveň obsahuje přehled konkrétních prioritních návrhů. V oblasti digitální a technologické politiky jde například o Digital Networks Act, Cloud and AI Development Act, Chips Act 2, Quantum Act nebo rozvoj AI gigafactories. V oblasti jednotného trhu a průmyslu pak o iniciativy jako Industrial Accelerator Act, 28. režim, Public Procurement Act nebo European Products Act. Většina těchto návrhů má být přijata mezi lety 2026 a 2027.

Evropská komise by měla plán oficiálně představit lídrům členských států na neformálním zasedání na Kypru koncem tohoto týdne.

Evropská komise aktualizuje pravidla pro dohody o sdílení technologií mezi firmami. Nová verze tzv. Technology Transfer Block Exemption Regulation (TTBER) reaguje na vývoj trhu, zejména na rostoucí význam dat a umělé inteligence, a zpřesňuje, kdy jsou technologické licence ještě v souladu se soutěžním právem.

TTBER upravuje dohody, ve kterých jedna firma poskytuje druhé právo využívat technologii, například patenty, software nebo know-how. Tyto dohody jsou klíčové pro šíření inovací, zároveň ale mohou narušovat hospodářskou soutěž. Pravidla proto určují, kdy jsou takové dohody považovány za automaticky slučitelné se soutěžním právem, aniž by bylo nutné jejich individuální posouzení.

Komise poprvé vysvětluje, kdy lze dohody o sdílení dat mezi firmami považovat za běžné technologické licence, které spadají do tohoto zjednodušeného režimu, a kdy už je nutné je posuzovat individuálně. Pokud mají data charakter know-how nebo jiné chráněné technologie, mohou být posuzována stejně jako klasické licence. V ostatních případech musí firmy samy vyhodnotit, zda jejich dohoda neomezuje hospodářskou soutěž.

Zpřesňují se také pravidla pro posuzování tržních podílů, která určují, zda lze tento zjednodušený režim použít. Pokud jsou firmy konkurenti, jejich společný podíl na relevantním trhu nesmí překročit 20 %. U firem, které si nekonkurují, je limit 30 % pro každou z nich. Technologie bez tržeb se považují za subjekty s nulovým podílem, což je relevantní především pro start-upy.

Komise zároveň upravuje pravidla pro sdílení technologií mezi více firmami a poprvé řeší i situace, kdy se podniky spojí a společně vyjednávají licenční podmínky. To může snížit náklady a posílit vyjednávací pozici menších hráčů, zároveň ale přináší riziko koordinace mezi konkurenty.

Členské státy během vyjednávání Digitálního omnibusu ustupují od plánu na vytvoření flexibilnějšího režimu pro využívání osobních dat v oblasti výzkumu a umělé inteligence. Původní návrh měl přitom ukotvit možnost využívat data pro trénování AI na základě oprávněného zájmu.

Debata se soustředí na otázku, zda lze trénování AI systémů považovat za činnost spadající pod oprávněný zájem podle GDPR. Návrh z listopadu počítal s tím, že by bylo možné využití osobních dat pro vývoj a trénování AI systémů jasněji opřít o existující právní základy podle GDPR a tím firmám poskytnout větší právní jistotu. Kritici však tento přístup vnímali jako faktické rozšíření oprávněného zájmu a oslabení stávajících pravidel ochrany osobních údajů.

Klíčovým ustanovením je článek 88c, který měl tuto interpretaci legislativně ukotvit. Nyní se však počítá s jeho vypuštěním a návrh se vrací k obecnému rámci GDPR bez zavedení zvláštního režimu pro využívání dat v AI.

Výklad oprávněného zájmu tak zůstává nadále otevřený a nejistota přetrvává. O tom svědčí i nedávné rozhodnutí italského soudu, který zrušil pokutu ve výši 15 milionů eur uloženou společnosti OpenAI národním dozorovým orgánem za porušení pravidel ochrany osobních údajů, zejména v oblasti právního základu zpracování a transparentnosti. Podrobné odůvodnění rozhodnutí však zatím není k dispozici, a nelze tak přesně posoudit jeho dopad na další výklad pravidel.

Do otázky využití osobních dat vstupuje i Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB), který minulý týden vydal nové pokyny k využívání osobních dat pro vědecký výzkum. Ty potvrzují, že ani pseudonymizovaná data nevypadávají z režimu GDPR a jejich využití musí být vždy individuálně posuzováno, včetně vyvážení zájmů a zavedení ochranných opatření. K návrhu těchto pokynů probíhá veřejná konzultace do 25. června 2026.

Evropský parlament zatím svou pozici k návrhu nepřijal a Rada EU musí svůj mandát ještě formálně schválit, než bude možné zahájit trialogová jednání.

Evropská komise zpřesňuje, jak má Google plnit své povinnosti podle nařízení o digitálních trzích (DMA). Konkrétně jde o povinnost, která ukládá gatekeeperům sdílet data z vyhledávání s konkurencí. Komise nyní představila návrh opatření, která mají zajistit, aby toto sdílení fungovalo v praxi.

Zásadní je rozsah dat, která má Google zpřístupnit. Podle návrhu Komise má jít o dotazy uživatelů, zobrazené výsledky, kliknutí i pořadí výsledků. Tato data mají být poskytována v anonymizované podobě a za férových, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND). Komise zároveň počítá s tím, že přístup k datům bude probíhat prostřednictvím technických rozhraní, zejména API a dalších nástrojů umožňujících jejich pravidelné a automatizované sdílení.

Návrh zároveň počítá i s tím, že příjemci dat nemusí být jen tradiční vyhledávače. Přístup mají získat i služby, které plní funkci vyhledávání, včetně AI nástrojů. Cílem Komise je umožnit vznik konkurence na trhu, kde dnes dominuje jeden hráč. Právě nedostatek přístupu k datům je podle ní jednou z hlavních překážek vstupu nových služeb.

Navrhovaná opatření by zároveň měla umožnit přístup k těmto datům i evropským vyhledávačům, jako jsou Qwant nebo Ecosia. Podle zástupců odvětví může sdílení těchto dat pomoci s dalším vývojem a zlepšováním evropských alternativ. Zároveň však upozorňují, že bez přístupu k dalším klíčovým prvkům, zejména k samotnému indexu vyhledávače, zůstane dopad opatření omezený.

K návrhu Komise se vyjádřil i samotný Google, který upozorňuje na rizika spojená s ochranou soukromí. Podle něj by sdílení dat mohlo zahrnovat i velmi citlivé vyhledávací dotazy uživatelů, například v oblasti zdraví, rodiny nebo financí, a navrhovaný režim podle společnosti neposkytuje dostatečné záruky, že tato data nebudou zneužita třetími stranami.

Pro přístup k datům však firmy budou muset splnit řadu požadavků, včetně technických a organizačních opatření pro ochranu dat a podstoupit kontrolní mechanismy.

Evropská komise k návrhu zároveň otevřela veřejnou konzultaci, ve které vyzývá zainteresované strany, aby se vyjádřily k navrženým opatřením, zejména k jejich účinnosti, úplnosti a implementačním lhůtám. Konzultace je určena především pro potenciální příjemce dat, tedy provozovatele vyhledávačů a souvisejících služeb, ale i další dotčené subjekty. Připomínky je možné zasílat do 9. května 2026.

Evropská komise má ve středu představit sdělení k energetickým otázkám. Paralelně pokračuje i bilaterální agenda členů Komise, kdy výkonná místopředsedkyně Henna Virkkunen přijme předsedu Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Komise zároveň pokračuje v implementační a expertní agendě, například v oblasti strategických surovin.

Rada EU se dnes zaměří na zahraničněpolitická témata v rámci zasedání ministrů zahraničí, kteří budou jednat o ruské agresi proti Ukrajině, situaci na Blízkém východě a vývoji v Jižním Kavkaze a Súdánu. Ve stejný den proběhne také neformální videokonference ministrů dopravy k dopadům aktuální geopolitické situace na evropský dopravní sektor. Na konci týdne se pak uskuteční neformální zasedání hlav států a vlád, které se zaměří na geopolitickou situaci a přípravu nového víceletého rozpočtu EU po roce 2027.

Evropský parlament se ve středu zapojí do vyjednávání s Radou o revizi pravidel koordinace sociálního zabezpečení, která má upravit nárok na dávky pro mobilní pracovníky v EU. Zbytek týdne probíhají především jednání výborů a politických skupin, zaměřená na přípravu pozic před nadcházejícím plenárním zasedáním.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072