POLITIKA: Evropský parlament bude ve středu (21. ledna) hlasovat o dalším postupu k dlouho blokované reformě práv leteckých cestujících. V centru debaty je zejména výše kompenzací za zpožděné a zrušené lety, jasnější definice „mimořádných okolností“ a rovnováha mezi ochranou cestujících a ekonomickou zátěží leteckých společností. Reformu nyní znovu tlačí vpřed Evropský parlament, Rada EU však zůstává rozdělená.

POLITIKA: Rada EU se shodla na dalším postupu k vytvoření tzv. AI Gigafactories. Iniciativa má navázat na síť AI Factories a urychlit přenos umělé inteligence z výzkumu do praxe. O vybudování AI Gigafactory se hovoří také v Česku. Předběžné odhady počítají s investicí ze státního rozpočtu ve výši přibližně 15 miliard Kč. Další kroky nyní závisí na rozhodnutí nové vlády, která vyžaduje analýzu možných přínosů.

EKONOMIKA: Evropská komise zveřejnila nový přehled veřejné podpory (State Aid Scoreboard). Zpráva ukazuje, že Česká republika byla v roce 2024 jediným členským státem, který neposkytl žádnou krizovou státní podporu. Společně s Belgií, Dánskem a Lotyšskem ČR rovněž nevyužila krizová schémata určená ke kompenzaci ekonomických dopadů ruské invaze, zatímco většina ostatních států v jejich využívání pokračovala.

25 let vyjednávání a sídlo Komise Berlaymont v obležení traktorů. I tak lze shrnout dohodu EU se zeměmi Jižní Ameriky, známou jako Mercosur. Po čtvrt století jednání byla 17. ledna podepsána dohoda a zatímco evropský průmysl slaví, zemědělci ji označují za hrozbu pro evropské zemědělství a potravinovou bezpečnost. Svůj nesouhlas projevily tisíce farmářů během prosincových protestů v Bruselu a další mobilizace se dnes přesouvá do Štrasburku.

Dohoda, složená z dohody o partnerství (EMPA) a prozatimní dohody o obchodu (iTA), má vytvořit jednu z největších světových obchodních zón s přibližně 700 miliony spotřebitelů. Dle očekávání má dojít k 39% nárůstu exportu EU do zemí Mercosuru a odstranění zhruba 91 % cel na vývoz z EU, zejména u průmyslového zboží, chemikálií, automobilů a strojírenských výrobků.

Největší evropská podnikatelská organizace BusinessEurope již v září zveřejnila dokument shrnující hlavní přínosy. Zdůrazňuje zejména výrazné snížení celních a netarifních bariér, které dnes v některých sektorech dosahují až 35 %, úspory nákladů pro evropské firmy v řádu miliard eur ročně a lepší přístup na rychle rostoucí trhy Latinské Ameriky, kde EU čelí silné konkurenci USA a Číny.

Otázkou zůstává, zda evropské traktory vyrazí znovu do ulic. Obavy zemědělců nejsou neopodstatněné. Dovoz zemědělských a potravinářských výrobků z Mercosuru již dnes tvoří přibližně 42 % agrárního dovozu. Právě proto Evropská komise musela doplnit do balíčku další ochranná opatření, aby si zajistila politickou podporu klíčových členských států, zejména Itálie. Patří mezi ně možnost dočasně pozastavit celní preference, návrh zemědělského krizového fondu ve výši 6,3 miliardy eur v příštím víceletém rozpočtu EU jako pojistky pro případ narušení trhu a také přesměrování až 45 miliard eur z flexibilní rezervy EU na zemědělství a rozvoj venkova.

Celní preference by mohla být pozastavena zejména v případě, že by dovoz z Mercosuru vzrostl o více než osm procent oproti tříletému průměru nebo by ceny citlivých produktů na trhu EU klesly o více než osm procent. Komise má zároveň posílit průběžný monitoring dovozů, včetně možnosti přijmout rychlá prozatímní opatření u citlivých komodit.

Ani tyto ústupky však evropské farmáře nepřesvědčily. Ti zůstávají rezolutně proti a své naděje nyní upínají k Evropskému parlamentu, který bude muset dohodě ještě udělit souhlas. Tuto středu, 21. ledna, se však o samotném schválení nehlasuje. Europoslanci rozhodnou o tom, zda má být dohoda předložena k posouzení Soudnímu dvoru EU, což by celý proces mohlo zpozdit až o dva roky. Návrh na vyžádání stanoviska soudu podpořili i čeští europoslanci za ANO, kteří jsou členy evropské frakce Patriotů.

Záměr EU dočasně zrušit cla na vybrané dovozní produkty ze Spojených států se v nejbližších týdnech pravděpodobně neposune. Hlavní frakce v Evropském parlamentu (EPP, S&D a Renew) zvažují odklad plánovaného hlasování na 26. ledna poté, co administrativa Donalda Trumpa oznámila nová cla vůči evropským zemím, které vyjádřily podporu Dánsku v otázce Grónska. Podle dohody USA nastavují cla na dovoz z EU na 15 %, výměnou za to, že EU neuplatní cla na americký export. Návrh, jenž měl původně fungovat jako gesto stabilizace transatlantických vztahů, se tak dostává do slepé uličky.

Samotný návrh přitom není klasickou obchodní dohodou, ale jednostranným unijním opatřením. Počítá s dočasným neuplatňováním cel na průmyslové výrobky z USA a s otevřením preferenčního přístupu na trh EU pro vybrané mořské plody a zemědělské produkty. Právě tato jednostranná povaha návrhu je důvodem, proč Evropský parlament prosazuje výrazně přísnější podmínky, než původně navrhla Evropská komise.

Tvrdší přístup razí zejména garanční výbor INTA, který požaduje časové omezení platnosti režimu, silné ochranné mechanismy a možnost rychlé reakce EU v případě, že by USA znovu sáhly k jednostranným tarifům. INTA zároveň trvá na tom, aby bylo možné preferenční režim okamžitě pozastavit nejen při porušení závazků ze strany USA, ale i při narušení unijního trhu.

Oproti tomu Rada EU zaujímá umírněnější postoj. Členské státy návrh vnímají především jako nástroj k udržení funkčních transatlantických vztahů. Souhlasí s možností pozastavení režimu v případě porušení závazků ze strany USA nebo narušení trhu, zároveň však Komisi ponechávají širší prostor pro politické uvážení a vyhýbají se striktnímu časovému omezení platnosti opatření.

Návrh má i českou stopu. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ECR) jako zpravodajka výboru AGRI připravila stanovisko, které podporuje pouze časově omezené neuplatňování cel, podmíněné přísnými ochrannými mechanismy a možností jejich okamžitého pozastavení při narušení trhu. Další osud návrhu se však nyní odvíjí především od vývoje vztahů mezi EU a USA, konkrétně od dalších kroků administrativy Donalda Trumpa.

Evropská komise se chystá na konci ledna představit tzv. Industrial Accelerator Act, jehož cílem je posílit výrobu „Made in Europe“ a podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Návrh zároveň počítá s přísnějšími pravidly pro vstup zahraničních investic do strategických průmyslových odvětví. Téma „Made in Europe“ a postoje ČR jsme rozebírali již v předchozím vydání.

Podle uniklého návrhu chce Komise zvýšit podíl zpracovatelského průmyslu na hrubé přidané hodnotě EU na alespoň 20 % do roku 2030. Ve veřejných zakázkách na energeticky náročné produkty, jako je ocel, cement nebo hliník, by se nově uplatňovala povinná kritéria původu a nízkouhlíkové výroby. Zadavatelé zakázek by museli zajistit minimální podíl evropského a nízkouhlíkového obsahu. Splnění těchto podmínek by se zároveň mohlo stát předpokladem pro přístup k některým formám státní podpory.

Další část návrhu se zaměřuje na zahraniční investice. Komise plánuje posílit dohled nad investicemi ze třetích zemí prostřednictvím orgánů dohledu, které by mohly vstup zahraničních firem na evropský trh schvalovat nebo podmiňovat. V praxi se hovoří například o požadavku na minimální podíl evropských vstupů u výrobků prodávaných v EU nebo o přísnější kontrole investic do strategických výrobních kapacit.

Součástí balíčku je i snaha zrychlit výstavbu průmyslových projektů v EU. Komise navrhuje zavedení jednotného povolovacího řízení („single permit“) a vytváření průmyslových akceleračních zón, kde by se zjednodušily zejména povolovací a posuzovací procesy. O konkrétní podobě návrhu a jeho dopadech rozhodnou nadcházející legislativní vyjednávání.

Evropská komise má dnes, 20. ledna, po letech debat zveřejnit dlouho očekávaný Digital Networks Act (Akt o digitálních sítích) – klíčový legislativní návrh pro telekomunikační sektor a jeho regulační rámec.

Od DNA si Komise slibuje ucelení digitálního jednotného trhu, modernizaci zastaralých pravidel a silnější podporu evropského telekomunikačního průmyslu v globální konkurenci. Představení DNA je dalším střípkem z Draghiho a Lettovy skládačky konkurenceschopnosti, kterou se Komise nyní snaží – často prostřednictvím omnibusů – slepit dohromady.

Očekávání jsou vysoká. Vyjednávání však podle již uniklých návrhů budou mimořádně náročná a politicky citlivá. DNA má především revidovat směrnici European Electronic Communications Code (EECC) z roku 2018 a pravděpodobně ji nahradit formou nařízení. Cílem je snížit roztříštěnost trhu, zvýšit investiční jistotu a připravit sektor na masivní investice do sítí 5G a 6G. Způsob, jakým chce Komise těchto cílů dosáhnout, však už nyní vyvolává rozpory.

Neomezené licence a dobrovolná spolupráce

Jak už tomu bývá, neoficiální návrh DNA již unikl na veřejnost. Jedním z nejcitlivějších témat bylo opatření, aby se velké technologické společnosti finančně podílely na budování telekomunikační infrastruktury. Tento směr však Komise zjevně opouští. DNA nezavádí povinný systém poplatků ani vymahatelná „síťová cla“. Místo toho Komise volí dobrovolný rámec spolupráce, v němž budou velcí online poskytovatelé koordinovat své aktivity s národními telekomunikačními regulátory v rámci BEREC.

Boj s platformami tak Komise bude nadále sehrávat především na úrovni regulace velkých online služeb prostřednictvím Digital Services Act. V oblasti telekomunikací sází spíše na konsensus než na otevřený konflikt.

Zásadní diskutovanou novinkou DNA je možnost časově neomezených licencí na rádiové spektrum pro telekomunikační operátory, potenciálně bez pevně stanoveného konce. V praxi by to znamenalo, že operátoři by o spektrum nepřicházeli automaticky po uplynutí předem dané lhůty a nemuseli by jej znovu dražit v pravidelných aukcích, pokud by plnili stanovené podmínky. Komise tím reaguje na dlouhodobé stížnosti operátorů, že krátké licenční cykly a opakované aukce zvyšují náklady, brzdí investice a znevýhodňují EU vůči USA a Číně.

Co na to ČR?

Česká republika spolu s dalšími pěti zeměmi vydala v polovině prosince společný non-paper k Digital Networks Act, který bude určovat tón nadcházejících jednání v Radě EU. Pozice této skupiny je opatrná až skeptická. Odmítá prioritní podporu pan-evropských operátorů a varuje před oslabením menších hráčů, zdůrazňuje nutnost otevřeného a konkurenčního trhu a v oblasti síťové neutrality trvá na tom, aby pravidla nebrzdila inovace. Urychlení odpojení měděných sítí (CSO) ve prospěch těch moderních optických musí respektovat národní podmínky a nemá být plošně nařizováno z Bruselu. Odpovědnost za CSO mají nést primárně operátoři.

Signatáři non-paperu nejsou proti prodlužování licencí rádiového spektra. Naopak, dostatečně dlouhé licence považují za klíčový nástroj pro podporu investic. Zároveň se však vymezují vůči časově neomezeným licencím. Ty by měly být doprovázeny pravidelnými a jasně definovanými investičními a provozními milníky a posílenými pravidly „use it or lose it“, která umožní odebrání nebo omezení práv v případě neefektivního či nedostatečného využívání spektra.

Návrh Digital Networks Act tak zatím přináší více otazníků než odpovědí. Lze proto očekávat, že debata o jeho podobě bude v první řadě politická a rozhodne o samotném směřování evropského telekomunikačního sektoru v příštích letech.

V březnu 2023 vydala Komise doporučení o ukládání energie na podporu energetického systému EU a nyní se můžeme podívat na vyhodnocení jejich provádění. Doporučení má za cíl urychlit povolování energetických projektů v EU, zejména obnovitelných zdrojů, sítí a související infrastruktury. Členským státům doporučuje zavést jasné a maximální lhůty pro povolovací řízení, zjednodušit a slučovat jednotlivé procedury, vytvořit jednotná kontaktní místa pro investory, posílit kapacity veřejné správy a přistupovat k vybraným energetickým projektům jako k záměrům převažujícího veřejného zájmu.

Česká republika se podle vyhodnocení nemůže řadit mezi premianty a v oblasti ukládání energie a flexibility přijala spíše postupné a dílčí kroky. Přestože došlo k legislativním změnám, zejména přijetím LEX OZE III, celkový rámec zůstává roztříštěný a v některých oblastech nadále znevýhodňuje nové typy úložišť oproti tradičním výrobním zdrojům.

Zpráva zároveň upozorňuje na přetrvávající strukturální bariéry, zejména v oblasti regulace, síťových poplatků a zapojení ukládání energie do podpůrných služeb. Některé tržní a technické podmínky nadále omezují plnou účast bateriových úložišť a dalších flexibilních zdrojů, zatímco strategické dokumenty postrádají jasné cíle a systematické vyhodnocení potřeb flexibility. ČR tak podle hodnocení učinila dílčí pokrok, avšak bez komplexního přístupu, který by umožnil rychlejší a koordinovanější rozvoj ukládání energie v celém systému.

Komise na začátku ledna zveřejnila také kontrolu účelnosti, tzv. fitness check, unijní legislativy v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu. Zatímco vyhodnocení doporučení ukazuje především problémy s rychlostí výstavby a povolování energetických projektů na úrovni členských států, zpráva upozorňuje, že pomalá výstavba infrastruktury se již promítá do systémových rizik pro bezpečnost dodávek. Stávající regulační rámec byl koncipován pro energetický systém s jiným výrobním mixem a strukturou trhu a dnes již nemusí plně odpovídat dnešnímu fungování energetické soustavy s vysokým podílem obnovitelných zdrojů, decentralizovanou výrobou a rostoucí potřebě flexibility systému. Zpráva tak připravuje půdu pro revizi pravidel v oblasti bezpečnosti dodávek v nadcházejících letech.

Evropský parlament se tento týden sejde na plenárním zasedání ve Štrasburku. Na programu jsou mimo jiné hlasování o 28. režimu pro inovativní společnosti, o zajištění dostupnosti kriticky důležitých léčiv, o spravedlivé transformaci trhu práce a o evropské technologické suverenitě. Ve středu poslanci projednají také Digital Networks Act a budou hlasovat o tom, zda má být dohoda EU–Mercosur předložena k posouzení Soudnímu dvoru EU, což by mohlo celý ratifikační proces výrazně zdržet.

Zástupci členských států v Radě EU budou tento týden připravovat další jednání ministrů. Na programu jsou témata podpory Ukrajiny, vztahů EU s Indií a Austrálií, stav jednání o obchodní dohodě mezi EU a Indií a také širší debata o ochraně demokracie v EU.

Evropská komise má představit několik klíčových iniciativ. Největší pozornost poutá Digital Networks Act, dále Cybersecurity Act a nová strategie proti rasismu.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072