🤝 POLITIKA: Komise představila novou strategii bioekonomiky, jejímž cílem je nahradit část fosilních surovin obnovitelnými biologickými materiály. Kritici ale varují, že EU už nyní naráží na limity dostupné biomasy a že bez jasných pravidel může strategie jen zvýšit tlak na lesy, půdu a ekosystémy.

🤝 POLITIKA: Rada schválila postup k zavedení tarifních opatření ze společného prohlášení EU–USA, čímž posouvá vpřed implementaci dohodnutých celních úprav; balík musí být formálně dokončen v následujících měsících.

💶 BYZNYS: Evropská komise zahájila konzultaci k navrhovaným reformám trhu s elektřinou v ČR. Odpovědi mají být předloženy do 22. prosince 2025.

💶 BYZNYS: BASF a další velcí výrobci chemikálií oznámili odchod z výroby PFAS, což naznačuje, že průmysl se na evropský zákaz „forever chemicals“ začíná připravovat. Podle ChemSec firmy vycházejí z toho, že přísnější regulace je nevyhnutelná.

💶 BYZNYS: EU otevírá od 1. prosince 2025 registraci názvů řemeslných a průmyslových výrobků v rámci nového systému zeměpisných označení. Je to poprvé, co se ochrana zeměpisných označení bude vztahovat i na nezemědělské produkty.

📊 EKONOMIKA: Uzavření obchodní dohody mezi EU a státy Mercosur narazilo v Evropském parlamentu. Podle řady poslanců jsou navržené záruky pro evropské farmáře nedostatečné a dohoda by zvýšila konkurenci ze strany levnější produkce z Jižní Ameriky.

Evropský parlament a Rada EU se předběžně dohodly na reformě platebních služeb – balíčku PSR/PSD3, který má posílit ochranu před online podvody, zvýšit transparentnost poplatků a dál podpořit rozvoj open bankingu.

Nová pravidla zpřísňují rámec proti platebním podvodům a zvyšují odpovědnost poskytovatelů plateb: ti musí provádět ověření uživatele, kontrolu totožnosti příjemce a zavést mechanismy jako limity, blokace a zadržení podezřelých transakcí. Oběti krádeže identity získají nárok na náhradu a část odpovědnosti ponesou i online platformy, pokud neodstraní podvodné inzeráty.

Reforma také zvyšuje transparentnost poplatků spojených s transakcí a o použitých směnných kurzech, které musí být jasně zobrazeny před provedením platby. Posílí se i přístup k hotovosti, protože obchody budou moci nabízet výběry i bez nákupu. Součástí balíku je rovněž další rozvoj open bankingu, zejména jednodušší správa souhlasů s přístupem k účtu. Návrh musí být ještě formálně schválen Radou a Evropským parlamentem než bude moct nabýt účinnosti.

Balíček má i českou stopu – směrnici o platebních službách (PSD3) totiž vyjednával bývalý europoslanec Ondřej Kovařík (Renew), který ještě před svým odchodem z Bruselu stihl zajistit přijetí pozice Evropského parlamentu. Reforma má podle Kovaříka přinést jednodušší, modernější a bezpečnější platby, posílit ochranu uživatelů a zároveň podpořit další rozvoj inovativních platebních služeb v EU.

Evropská komise schválila druhý unijní seznam projektů společného zájmu (PCI) a projektů vzájemného zájmu (PMI) – celkem 235 přeshraničních energetických projektů, které mají urychlit modernizaci energetické infrastruktury v EU. Vybrané projekty získají zrychlené povolovací řízení, jednodušší regulační postupy a možnost žádat o financování z Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Projekty spadají do několika kategorií, například inteligentní sítě, vodíková infrastruktura nebo CO₂ přepravní soustavy. V seznamu figuruje i sedm projektů týkajících se České republiky, mimo jiné česko-německé vodíkové propojení, Středoevropský vodíkový koridor (Ukrajina – Slovensko – Česko – Německo) či inteligentní elektrické sítě Selena (CZ, HU, SK).

Komise nyní seznam předá Radě EU a Evropskému parlamentu, které mají dva měsíce na to, aby akt v přenesené pravomoci jako celek přijaly nebo zamítly – jednotlivé projekty upravit nemohou. Pokud o to instituce požádají, může být lhůta prodloužena o další dva měsíce.

Nově zveřejněný digitální omnibus, tvořený obecným a AI návrhem, má sladit nařízení o umělé inteligenci s dalšími sektorovými předpisy. Tématu se minulý týden věnovaly i Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropská centrální banka (ECB). EBA ve své analýze uvádí, že finanční sektor už dnes plní většinu povinností, které AI Akt ukládá vysoce rizikovým systémům, a vyzývá Komisi, aby v implementačních pokynech předešla duplicitním požadavkům.

ECB ve svém newsletteru popisuje, že banky už posilují kvalitu interních modelů, datové řízení i auditovatelnost – tedy oblasti, které se překrývají s očekávanými požadavky AI Actu, zejména u úvěrového scoringu. Nejde tak o zcela nové postupy, ale o jejich další rozvoj a sladění s novým rámcem. Současně vyvstává riziko překryvů mezi AI Aktem a stávajícími finančními regulacemi.

Banky se budou muset na implementaci připravit hlavně organizačně: sladit procesy mezi právním a regulatorním dohledem, řízení rizik, IT a datovými týmy. Pokud Komise jasně neurčí, kdy sektorová pravidla nahrazují povinnosti AI Aktu a kdy se kombinují, hrozí dvojí audit a vyšší administrativní zátěž.

Evropský parlament ve své listopadové rezoluci vyzývá Komisi k vydání jasných pokynů ke klasifikaci rizik, koordinaci dohledu a kompatibilitě AI Aktu se sektorovou legislativou. Upozorňuje také, že rozdílné výklady mezi státy by vedly k nežádoucí fragmentaci. Právě AI Omnibus má zajistit, aby se sektorové předpisy s novým rámcem umělé inteligence sladily.

Evropská komise zveřejnila podzimní balíček Evropského semestru pro rok 2026. Každoroční proces, ve kterém Komise hodnotí stav ekonomik členských států a vydává doporučení, jak zlepšit veřejné finance, růst a zaměstnanost. Letos postaven především na posílení evropské konkurenceschopnosti – téma, které po Draghiho zprávě dominuje celé unijní agendě.

I když je účinnost samotného Semestru v praxi často sporná, zejména pokud jde o skutečné naplňování doporučení členskými státy, balík stojí za stručné rozebrání. Ten totiž obsahuje návrh doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny, doporučení k lidskému kapitálu, zprávu mechanismu varování pro makroekonomické nerovnováhy, společnou zprávu o zaměstnanosti a hodnocení fiskálních pozic členských států.

Pozice zaměstnavatelů je přitom jasná: Evropa ztrácí ekonomický náskok, podnikatelské prostředí je méně atraktivní a investoři míří jinam. Podle průzkumu evropských podnikatelských svazů je hlavním problémem přeregulovanost, vysoká energetická zátěž, nedostatek pracovní síly a slabý pokrok v inovacích.

Zaměstnavatelé volají po snižování administrativní zátěže, skutečném posílení jednotného trhu, rychlejším postupu směrem ke kapitálovým trhům a zásadních investicích do dovedností — zejména digitálních, technických a STEM. Kritika míří i na pomalou realizaci národních plánů obnovy, která brzdí investice do infrastruktury, služeb a modernizace ekonomiky. Podle firem se reformy musí zaměřit především na růst produktivity, kvalitnější regulaci a lepší mobilizaci soukromých i veřejných financí.

Komise představila návrh na úpravu rezervy tržní stability (MSR) pro nový systém emisního obchodování ETS2, který se vztahuje na silniční dopravu a budovy. Reaguje tak na říjnový závazek zajistit hladký start systému, omezit cenové výkyvy a zmírnit dopady na domácnosti.

Návrh upravuje parametry MSR, která má už ze své podstaty tlumit výkyvy na trhu. Komise však připouští, že původní nastavení by v prvních letech nemuselo zabránit volatilním pohybům.

Komise proto navrhuje tři změny:

👉️ruší pravidlo, podle kterého by až 600 milionů povolenek v rezervě po roce 2030 propadlo, čímž eliminuje hrozbu uměle snížené nabídky
👉️zavádí plynulejší mechanismus uvolňování povolenek z rezervy při množství v oběhu mezi 210 a 260 miliony kusů, aby se předešlo skokovým změnám způsobeným „prahovým efektem“
👉️posiluje cenovou brzdu nad 45 EUR zvýšením počtu povolenek, které lze mimořádně uvolnit, o dalších 20 milionů — tím se má zvýšit schopnost systému reagovat na neodůvodněné cenové šoky.

Opatření přivítal i dosluhující premiér Petr Fiala, který je označil za efektivní způsob zastropování cen. Zároveň však vyzval novou vládu, aby usilovala o zrušení celého ETS2.

Cílem návrhu je zabránit tomu, aby cena povolenek v prvních letech rostla rychleji, než odpovídá situaci na trhu. Pro domácnosti by to mělo znamenat mírnější dopady na cenu paliv a tepla; pro podniky pak vyšší jistotu při plánování investic a menší riziko spekulativních výkyvů.

👉 Seznam všech aktuálních i brzy končících konzultací je zde.

Politické prostředí

Komise má v plánu představit environmentální omnibus, tedy balíček zjednodušíující pravidla v rámci Green Dealu. Zveřejnit má také očekávanou EU Agenda for Cities, která má posílit udržitelný a integrovaný rozvoj měst. Ministři na Radě EU otevřou témata dostupného bydlení, chemické bezpečnosti na pracovišti a zjednodušování regulatorní agendy. Projednají dopady nových tabákových produktů, směrnici o hmotnostech a rozměrech vozidel nebo evropskou konkurenceschopnostost v digitální dekádě.

Poslanci povedou měnový dialog s prezidentkou ECB Christine Lagarde, budou řešit dokončení tarifní dohody EU–USA i ochranná opatření související s dohodou s Mercosur a zhodnotí stav transatlantických vztahů. Hlasovat budou o digitální cestovní aplikaci, která má urychlit odbavení na hranicích.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072 | LinkedIn