SPOLEČNOST: Více než 30 evropských spotřebitelských a občanských organizací vyzvalo EU, aby při reformě pravidel pro práva leteckých cestujících nedošlo k oslabení současné ochrany pasažérů. V otevřeném dopise před nadcházejícími vyjednáváními mezi Evropským parlamentem a Radou kritizují například návrhy na zvýšení časových limitů pro vznik nároku na kompenzaci, rozšiřování výjimek pro letecké společnosti nebo možné snížení výše odškodnění. Reforma se přitom dotýká i pravidel pro příruční zavazadla, online check-in nebo ochrany cestujících se zdravotním postižením. Podle organizací by oslabení pravidel mohlo připravit o nárok na kompenzaci velkou část cestujících v EU.

ZDRAVÍ: Evropský komisař pro zdraví Olivér Várhelyi navštívil Česko při otevření nového Centra onkologické prevence Masarykova onkologického ústavu v Brně, které získalo více než 20 milionů eur z českého Národního plánu obnovy financovaného z evropského Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko dosud z fondu NextGenerationEU obdrželo 6,77 miliardy eur z celkové alokace 8,75 miliardy eur. Nové centrum má zvýšit počet pacientů přibližně o 20 % a podle Komise sloužit jako příklad moderní onkologické prevence v Evropě.

DOPRAVA: Českou iniciativu na podporu evropské železniční nákladní dopravy podpořily hlavní evropské asociace zastupující železniční, intermodální, leasingový i výrobní sektor. Ve společném prohlášení ocenily český návrh jako důležitý politický signál v době klesajícího podílu nákladní železniční dopravy v EU. Tuto iniciativu již podpořily také Rakousko, Belgie a Slovensko. Český návrh vyzývá k debatě o konkrétních opatřeních na podporu železniční nákladní dopravy včetně vyšších investic do infrastruktury TEN-T, lepší přeshraniční koordinace, interoperability nebo digitalizace.

BEZPEČNOST: Kybernetická vyspělost kritických sektorů v EU se podle nové zprávy NIS360 evropské agentury ENISA postupně zlepšuje, rozdíly mezi jednotlivými sektory ale zůstávají výrazné. Nejvyspělejšími a zároveň nejkritičtějšími sektory nadále zůstávají bankovnictví, elektroenergetika a telekomunikace, zatímco do kategorie vysoké kybernetické vyspělosti se nově posunuly také služby digitální důvěry, letectví a infrastruktury finančních trhů (FMIs). Pokrok zaznamenaly i sektory plynu, silniční dopravy, námořní dopravy a zdravotnictví. Nově se do rizikové zóny posunuly železnice, pitná voda a odpadní vody, zatímco plynárenství se z této kategorie začíná postupně posouvat ven. Mezi dlouhodobě nejkritičtější oblasti zároveň nadále patří například letectví, vesmírný sektor nebo digitální infrastruktura včetně cloudových a datových center.

KULTURA: Česká spisovatelka Dora Kaprálová získala hlavní cenu Evropské unie za literaturu (EUPL) za román Mariborská hypnóza. Ocenění bylo oznámeno na Varšavském knižním veletrhu a Česko tak letos získalo nejvýraznější literární cenu EU pro začínající a etablující se autory. Cena je spojena s finanční odměnou 10 tisíc eur a podporou překladů do dalších jazyků.

Evropská komise zveřejnila první vydání European Startup and Scaleup Scoreboard (ESSS), nového nástroje, který má pravidelně hodnotit kvalitu startupových ekosystémů v jednotlivých členských státech EU. Scoreboard sleduje 36 indikátorů v oblastech regulace, financování, talentu, infrastruktury nebo schopnosti startupů růst a expandovat.

Podle Komise se evropský startupový ekosystém od roku 2020 postupně zlepšuje a 20 z 27 členských států zaznamenalo posun. Nejlépe si vedou Estonsko, Švédsko, Finsko, Nizozemsko a Dánsko. Zároveň Komise identifikuje tři klíčové výzvy: nedostatečný přístup k rizikovému kapitálu v pozdních fázích, škálovací bariéry způsobené roztříštěnou regulací a pomalými administrativními procesy a odliv talentu do dynamičtějších ekosystémů. Závěry už ale méně rozebírají hlubší příčiny těchto problémů, které jsou podstatně důležitější.

Česko: dobrá infrastruktura a regulace, slabší talentová základna

Česko se podle ESSS řadí mezi tzv. „catching-up countries“. V roce 2025 dosahovalo 76,8 % průměru EU a obsadilo 19. místo mezi členskými státy.

Nadprůměrně si Česko vede zejména v oblasti infrastruktury, sítí a služeb, kde dosahuje 181,6 % průměru EU, a také v regulatorním prostředí podporujícím inovace, kde překračuje unijní průměr o více než 40 %. Silný výsledek zaznamenalo i v účasti na evropských výzkumných infrastrukturách nebo ve spokojenosti startupů s podnikatelským prostředím.

Naopak výrazně pod průměrem zůstává Česko v oblasti talentu. Podíl osob zaměstnaných ve vědě a technologiích dosahuje pouze přibližně 41 % průměru EU a nízký zůstává i počet startupových zakladatelů na milion obyvatel.

Český startupový ekosystém tak ilustruje širší evropskou realitu. Celá EU čítala v roce 2025 přibližně 226 000 startupů a 3 600 scaleupů, ale pouze 355 unicornů. V počtu zakladatelů na milion obyvatel EU výrazně zaostává za Švýcarskem, Izraelem, Velkou Británií i USA. Celkové valuace startupových ekosystémů jako podíl na HDP pak EU řadí hluboko za těmito zeměmi. Relativně solidní technické a infrastrukturní zázemí tak v Evropě často nedoprovází dostatečně silná zakladatelská kultura, zkušenost se škálováním nebo hlubší kapitálový trh.

O kom se nemluví

Pokrok startupové strategie doprovází také příběhy úspěšných zakladatelů, kteří v Evropě zůstali a uspěli. Zakladatel BlaBlaCar, spoluzakladatelka Neuroelectrics nebo CEO Satispay. O zakladatelích, kteří Evropu opustili, se však už nemluví.

Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti EU uvádí, že přibližně 10 % evropských scaleupů se přesouvá do zahraničí, přičemž kolem 85 % z nich míří do Spojených států. V letech 2008 až 2021 pak přesunulo své sídlo téměř 30 % evropských unicornů – startupů oceněných nad miliardu dolarů – a to převážně do USA.

Studie Evropské investiční banky z ledna 2026, která na tato data navazuje a vychází z hloubkových rozhovorů se 71 zakladateli a manažery relokovaných firem, dále rozvádí hlavní důvody tohoto trendu. Napříč sektory i fázemi růstu se opakovaně objevovaly: přístup ke kapitálu, blízkost velkých a jednotných trhů, regulatorní jednoduchost a dostupnost zkušeného obchodního talentu. USA jsou zakladateli vnímány jako prostředí výrazně příznivější ve všech těchto ohledech, zatímco EU je charakterizována jako roztříštěná, byrokratická a výrazně opatrnější vůči riziku, zvláště pro firmy překračující rané fáze růstu.

Rozhodnutí k relokaci přitom zřídkakdy znamená úplný odchod z Evropy. Všechny firmy zahrnuté do studie zvolily částečný přesun – typicky formou založení holdingové společnosti v USA nebo změnou korporátní struktury, tzv. „flip“. Technické týmy a výzkum přitom zůstávaly v EU. Evropská unie tak často financuje vznik talentu a výzkumu, zatímco tvorba obchodní hodnoty, strategické rozhodování a daňový výnos odcházejí jinam.

Nejvýznamnějším spouštěčem relokace jsou přitom samotné požadavky investorů. Americké venture kapitálové fondy často preferují, aby investované firmy měly sídlo v USA, nejčastěji v Delawaru, přičemž v řadě případů jde přímo o podmínku investice. Čím je tedy firma úspěšnější, tím vyšší je pravděpodobnost, že narazí právě na tuto podmínku.

EU Inc.: vlajková loď startupové strategie

Jako jeden z hlavních úspěchů startupové strategie prezentuje Komise návrh tzv. EU Inc. neboli „28. režimu“, který má firmám umožnit fungovat napříč EU pod jednotným právním rámcem bez nutnosti zakládat entity v každém členském státě zvlášť. Ambice je zřejmá: vytvořit evropský ekvivalent amerického Delawaru.

Návrh Komise však může podle výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) paradoxně vytvořit nové zdroje roztříštěnosti místo jejich odstranění. Služba upozorňuje zejména na příliš široký a nejednotný okruh způsobilých firem, omezený rozsah digitální registrace nebo absenci specializovaného mechanismu řešení sporů. Návrh tak může vést k méně předvídatelnému podnikatelskému prostředí napříč členskými státy a nižší právní jistotě pro investory – tedy přesně k problémům, které měl 28. režim původně řešit.

Výzkumná služba EP zároveň upozorňuje, že návrh ponechává významnou část pravidel na národních právních systémech členských států. Výsledkem tak nemusí být skutečně jednotný evropský korporátní režim, ale spíše nový rámec fungující nad stávajícími 27 systémy.

Rok startupové strategie: co bylo splněno a co Evropu ještě čeká

První rok existence Startup and Scaleup Strategy bylo dokončeno pět opatření a dalších 21 je spuštěných a probíhajících.

Mezi dokončenými (předloženými) projekty jsou například návrh EU Inc. (28. režim), Evropská podniková peněženka, dobrovolný evropský zátěžový test inovací, definice inovativních startupů a scaleupů nebo právě nový evropský startupový scoreboard.

Velké iniciativy ale EU teprve čekají. Komise připravuje Evropský inovační akt plánovaný na 1. července 2026, který má zlepšit podmínky pro komercializaci inovací, veřejné zakázky pro startupy nebo práci s duševním vlastnictvím. Ve stejném období má vzniknout také Scaleup Europe Fund, nový evropský fond ve výši 5 miliard eur zaměřený na financování růstu evropských scaleupů se švédským správcem EQT.

Do konkrétní legislativní fáze už vstupují i další projekty. Evropská podniková peněženka má být projednána ministry členských států již 9. června v rámci tzv. obecného přístupu Rady EU. Komise zároveň spustila veřejnou konzultaci k návrhu nových pokynů EU pro spojování podniků, které mají zohlednit rychleji se měnící technologické trhy a dopady pravidel hospodářské soutěže na inovativní firmy a scaleupy.

Evropská startupová strategie zatím ukazuje dvojí realitu. EU sice slaví dílčí úspěchy a spouští nové iniciativy na podporu inovací, teprve následující roky ale ukážou, zda tato očekávání skutečně přinesou více evropských „jednorožců“ a pomohou využít silný evropský technologický potenciál. Podobná debata je přitom aktuální i v Česku, například kolem připravovaného startupového zákona.

Evropská komise představila návrh nového evropského rámce pro tzv. Mobile Satellite Services (MSS), tedy mobilní satelitní služby využívající 2 GHz pásmo. Na první pohled jde o technickou reformu evropského spektra. Ve skutečnosti ale Brusel otevírá další kapitolu evropské debaty o technologické suverenitě, strategické infrastruktuře a závislosti na amerických technologických firmách.

Technologické firmy jako Starlink, Amazon Leo nebo AST SpaceMobile pracují na tom, aby se mobilní telefony mohly v budoucnu připojovat přímo k satelitům, a to zejména v místech bez klasického mobilního signálu. Evropská komise v této souvislosti mluví o propojení pozemních a satelitních sítí a o budoucím rozvoji 6G technologií.

Nové služby mají fungovat přes technologii Direct-to-Device (D2D), tedy přímé propojení satelitů s běžnými mobilními telefony bez nutnosti speciálního zařízení nebo satelitní antény. Cílem je umožnit mobilní připojení i v oblastech bez klasického pokrytí nebo při výpadcích sítí. Podle Komise současná pravidla vznikala ještě v době starších geostacionárních satelitů a nepočítala s dnešními nízkoorbitálními konstelacemi (LEO), které právě podobné D2D služby umožňují.

Právě proto chce EU nově nastavit pravidla pro využívání důležitého 2 GHz pásma, které je pro tyto služby klíčové. Podle Komise mají velké satelitní konstelace postupně fungovat jako doplněk dnešních mobilních sítí a posílit konektivitu, kritickou komunikaci nebo vládní služby v EU.

Proč EU řeší právě 2 GHz pásmo

Současný evropský MSS rámec vznikl v roce 2008, kdy členské státy poprvé umožnily celoevropské licencování části satelitního spektra. Tehdy šlo o poměrně průlomový krok: místo 27 národních licencí vznikla jednotná evropská autorizace pro operátory, jejichž práva dnes drží americké společnosti Viasat a EchoStar. Tyto licence ale vyprší v roce 2027 a Komise nyní navrhuje jejich kompletní přerozdělení.

Nový návrh počítá se společným evropským výběrovým řízením a jednotnou autorizací na úrovni EU. Komise argumentuje tím, že jednotný přístup umožní operátorům poskytovat služby přeshraničně a zajistí regulatorní konzistenci napříč členskými státy. Zároveň upozorňuje, že současný systém je příliš roztříštěný a neodpovídá současnému technologickému ani tržnímu vývoji.

Brusel chce posílit evropské operátory

Podle návrhu Komise mají být dvě třetiny 2 GHz pásma vyhrazeny evropským operátorům. Jedna třetina má být určena pro vládní, bezpečnostní a obranné využití a propojení s evropským satelitním programem IRIS². Zbylá část má být rozdělena mezi evropské komerční operátory a nově vstupující evropské hráče.

Pouze poslední třetina by byla otevřena i neevropským společnostem. Tento krok zapadá do snahy Komise posílit evropskou konkurenceschopnost a technologickou suverenitu (Made in EU) a omezit dominanci amerických firem v Evropě, především Starlinku Elona Muska. Součástí návrhu je také požadavek, aby služby pro vládní, bezpečnostní a obranné využití poskytoval operátor z EU.

Další kapitola evropské technologické suverenity

Návrh Komise nyní čeká legislativní proces v Evropském parlamentu a Radě EU. Už nyní je ale zřejmé, že nejde jen o technickou reformu spektra. Návrh zároveň přichází jen krátce před představením dlouho očekávaného (a odkládaného) balíčku EU k technologické suverenitě, který má Komise ve středu představit. Součástí balíčku mají být například sdělení o evropské technologické suverenitě, návrh Cloud and AI Development Act nebo Chips Act 2.

Evropská komise představila plán pro postupné ukončování testování na zvířatech při posuzování chemické bezpečnosti. Strategie navazuje na evropskou občanskou iniciativu „Zachraňte kosmetiku bez krutosti – zachovejte Evropu bez testování na zvířatech“ a zároveň se stává jedním z konkrétních výstupů Akčního plánu pro chemický průmysl z roku 2025.

Velká část evropského systému dnes stále stojí na testech na zvířatech. Jen mezi lety 2015 a 2023 bylo v EU pro regulační účely použito více než 15 milionů zvířat, přičemž téměř 40 % připadalo právě na posuzování chemické bezpečnosti.

3 pilíře a 22 konkrétních opatření

Roadmapa obsahuje 22 konkrétních opatření rozdělených do tří hlavních pilířů.

První pilíř se zaměřuje na praktické zavádění alternativních metod do regulace. Obsahuje více než 30 konkrétních doporučení pro nahrazení, omezení nebo zpřesnění testování na zvířatech. Komise chce urychlit zavádění alternativních metod bez použití zvířat do evropské regulace, zlepšit jejich ověřování a standardizaci, pomoci firmám s testováním a validací nových přístupů prostřednictvím regulačních sandboxů a bezpečných prostor nebo dále omezit povolování testů na zvířatech v rámci evropského chemického nařízení REACH pouze na krajní případy.

Komise zároveň počítá s vytvořením nového vědeckého rámce pro posuzování chemické bezpečnosti bez použití zvířat. U složitějších oblastí, například reprodukční toxicity nebo toxicity po opakovaných dávkách, je vývoj plnohodnotných náhradních metod zatím velmi náročný. Podle plánu bude nový přístup více založen na mechanistickém chápání toxicity než na pozorování účinků na zvířatech.

Druhý pilíř míří na výzkum, AI a evropský biotech ekosystém. AI má pomáhat například při modelování toxicity, analýze biologických mechanismů, syntéze důkazů nebo při vývoji nových metod bez použití zvířat. Součástí plánu je i využití evropského prostoru zdravotních dat (EHDS), technologie „organ-on-chip“, virtuální lidská dvojčata (VHT) nebo využívání velkých datových sad relevantních pro člověka.

V rámci Horizon Europe Komise plánuje nové výzvy v hodnotě 49 milionů eur zaměřené právě na alternativní metody. Evropská rada pro inovace zároveň zařadila nové metodiky bez využití zvířat mezi priority svého pracovního programu pro rok 2026.

Třetí pilíř se zaměřuje na koordinaci mezi Komisí, členskými státy, agenturami EU, průmyslem a akademickou sférou. Vzniknout má nový „řídicí tým roadmapy“, do kterého budou zapojeny členské státy, Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), průmysl, akademická sféra i nevládní organizace. Komise zároveň plánuje posílit mezinárodní koordinaci například v OECD nebo v rámci mezinárodní standardizace ISO.

Řada opatření má přitom velmi konkrétní harmonogram. Už během let 2026 až 2027 mají vzniknout nové AI nástroje, regulační workshopy, evropské platformy spolupráce nebo veřejný přehled ukazatelů sledujících pokrok roadmapy. Do roku 2029 chce Komise uspořádat vysokou konferenci, která vyhodnotí dosažený pokrok a další směřování přechodu k posuzování chemické bezpečnosti bez využití zvířat, včetně dopadů na evropskou legislativu, například nařízení REACH.

Evropská komise zítra představí jeden z nejdůležitějších technologických balíčků letošního roku zaměřený na evropskou technologickou suverenitu. Součástí balíčku má být návrh Cloud and AI Development Act, Chips Act 2 nebo nové sdělení o evropské technologické suverenitě. Komise zároveň představí strategickou roadmapu pro digitalizaci a AI v energetice. Vedle toho se očekává i orientační debata o novém Public Procurement Act nebo jarní balíček evropského semestru.

Rada EU se tento týden zaměří především na bezpečnost, migraci, rozšíření a technologickou suverenitu. Ministři vnitra budou v Lucemburku řešit stav Schengenu, implementaci migračního paktu, budoucí status ukrajinských uprchlíků i dopady situace na Blízkém východě na evropskou bezpečnost. Ministři spravedlnosti mají schvalovat pozici k novému programu Spravedlnost 2028–2034 a debatovat například o přeshraničním uznávání rodičovství nebo hate speech. Významným tématem bude také summit EU–Západní Balkán v Černé Hoře, kde chce EU potvrdit další přibližování regionu k jednotnému trhu a podpořit reformy a investice až za 6 miliard eur pro západní Balkán. Paralelně proběhnou také neformální jednání ministrů obrany, kultury nebo místního rozvoje, kde se bude řešit například role AI v kultuře, „právo zůstat“ v regionech nebo budoucí strategie EU pro ostrovní regiony.

Evropský parlament bude tento týden řešit několik významných témat spojených s rozšířením EU, obchodem, digitální regulací i ochranou spotřebitelů. Výbor pro zahraniční věci bude hlasovat o hodnotících zprávách k přístupovému procesu Ukrajiny, Moldavska a zemí západního Balkánu, včetně Srbska, Bosny a Hercegoviny nebo Severní Makedonie. Výbor pro mezinárodní obchod bude hlasovat o implementaci obchodní dohody EU–USA („Turnberry deal“), zatímco europoslanci z výboru ECON projednají revizi spotřebních daní na tabák a nové produkty jako e-cigarety. Výbor IMCO bude pokračovat v tlaku na velké online marketplace platformy, když bude zpovídat zástupce Amazonu ohledně dodržování evropských pravidel pro bezpečnost výrobků a ochranu spotřebitele. Pokračovat budou také vyjednávání s Radou EU o reformě práv leteckých cestujících, včetně kompenzací, příručních zavazadel nebo online check-inu.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!