BYZNYS: Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody na novém Aktu o kritických léčivech (Critical Medicines Act), který má posílit dostupnost klíčových léků v EU a snížit závislost Evropy na dodávkách ze třetích zemí. Nová pravidla reagují na opakované výpadky antibiotik, inzulinu nebo léků proti bolesti a počítají například s podporou výroby kritických léčiv a jejich účinných látek přímo v EU, společnými evropskými nákupy nebo novými požadavky na odolnost dodavatelských řetězců při veřejných zakázkách. Dohoda zároveň snižuje minimální počet států potřebných pro společné evropské nákupy léčiv z devíti na pět a rozšiřuje pravidla i na některé léky pro vzácná onemocnění.

MIGRACE: Agentura eu-LISA (správa evropských IT systémů pro hranice a migraci) zveřejnila první statistiky nového systému Entry/Exit System (EES), který od října 2025 digitálně eviduje vstupy a výstupy občanů třetích zemí do Schengenu. Za první měsíce fungování systém zaznamenal 8 180 odmítnutí vstupu, 283 zrušených povolení či víz a téměř 492 tisíc výjimek z povinnosti poskytovat otisky prstů. Nejvíce odmítnutých vstupů se týkalo občanů Ukrajiny, Albánie a Moldavska. eu-LISA zároveň upozorňuje, že data zatím nejsou kompletní, protože systém byl do dubna 2026 zaváděn postupně.

BYDLENÍ: Evropská komise spustila novou European Housing Alliance, první celoevropskou platformu zaměřenou na koordinaci politik dostupného bydlení. Aliance má propojit státy, města, experty, neziskové organizace i soukromý sektor a sloužit ke sdílení zkušeností a řešení bytové krize napříč EU. Součástí iniciativy je i příprava evropské investiční platformy pro bydlení bez vzniku nového evropského fondu. Registrace do aliance je již otevřena a první informační setkání k fungování aliance proběhne 19. června 2026.

SPOLEČNOST: Evropská komise odpověděla na evropskou občanskou iniciativu požadující zákaz tzv. konverzních praktik vůči LGBTQ+ osobám a oznámila, že v roce 2027 představí doporučení vyzývající členské státy k jejich zákazu. Iniciativu podpořilo více než 1,1 milionu občanů EU. Podle Agentury EU pro základní práva (FRA) se s konverzními praktikami setkalo 24 % LGBTQ+ osob v EU, přičemž u trans žen a mužů je tento podíl téměř dvojnásobný. Opatření je součástí nové strategie EU pro rovnost LGBTQ+ osob na období 2026–2030.

Způsob, jakým se v Evropě nakupují vlakové jízdenky, se chystá zásadně změnit. Nový balíček návrhů má změnit způsob, jakým se v Evropě vyhledávají, kombinují a nakupují vlakové i multimodální cesty. Trojice návrhů se zaměřuje na fungování digitálních platforem pro prodej jízdenek, přístup konkurence k železničním jízdenkám i práva cestujících při zpoždění nebo zmeškaných přestupech. Návrhy reagují na současný evropský systém, který je roztříštěný, netransparentní a často zvýhodňuje dominantní národní dopravce a jejich platformy na úkor konkurence i samotných cestujících.

Základ celého balíčku tvoří návrh nového nařízení o multimodálních rezervacích. Ten vytváří nový evropský rámec pro tzv. multimodální služby digitální mobility (MDMS) – tedy platformy umožňující vyhledávání, porovnávání nebo nákup cest napříč železnicí, autobusy, letectvím či lodní dopravou. Ačkoliv evropský trh dnes technicky umožňuje většinu multimodálních cest, problémem je jejich dostupnost na digitálních platformách. Podle analýzy Komise existují multimodální spojení u 76 % zkoumaných tras, platformy je ale často vůbec nezobrazují nebo neumí kombinovat do jedné cesty.

Nová pravidla pro digitální platformy a kombinované cestování

Nařízení zavádí také zvláštní režim pro platformy s „významným postavením na trhu", tj. alespoň 10 % trhu na úrovni EU nebo 30 % národního trhu podle hodnoty či objemu prodaných jízdenek v B2C segmentu. Tyto platformy budou podléhat přísnějším pravidlům pro smluvní vztahy s dopravci, včetně požadavků na férové, přiměřené a nediskriminační podmínky. Platformy budou muset dodržovat pravidla pro ochranu obchodně citlivých dat, transparentně nastavovat distribuční poplatky a nesmí uplatňovat některá exkluzivní nebo technická omezení vůči dopravcům.

Konec uzavřených železničních ekosystémů?

Nová evropská pravidla pro prodej železničních jízdenek pak míří přímo na fungování železničního trhu a přístup ke jízdenkám. Problém, na který návrh míří, je dobře zdokumentován: Komise v hodnocení dopadů uvádí například rakouské ÖBB, jejíž vyhledávač sice zobrazuje spoje konkurenčního Westbahnu, ale bez ceny a bez možnosti koupě. Jde tedy o zobrazení, které cestujícímu fakticky nepomůže.

Návrh proto zavádí povinnost klíčových železničních dopravců zpřístupnit své jízdenky třetím stranám. Týkat se má zejména dominantních národních dopravců s tržním podílem 50 % a více měřeným v osobokilometrech, provozovatelů přeshraničních spojů nebo společností zajišťujících významnou část železniční dopravy v daném státě. Návrh zároveň počítá s tím, že velké železniční platformy budou muset prodávat i konkurenční spoje, nikoliv pouze vlastní nabídku.

Komise zároveň navrhuje zákaz některých typů smluvních omezení, například exkluzivních doložek, technických překážek nebo diskriminačních podmínek pro distribuci jízdenek. Cílem je otevřít evropský trh železničních jízdenek novým hráčům a podpořit vznik skutečně celoevropských bookingových platforem pro železniční dopravu. Dominantní státní železniční společnosti totiž podle Komise stále ovládají více než 87 % komerčního trhu osobní železniční dopravy v EU a přibližně 79 % trhu veřejně objednávaných železničních služeb.

České dráhy pod novými pravidly EU

Česká republika přitom není jen přihlížejícím pozorovatelem. Komise v hodnocení dopadů zařazuje ČR mezi tzv. „followers“ – státy s nižším rozvojem digitálních prodejních kanálů a menším využíváním online platforem pro nákup železničních cest. Vedle Česka do této skupiny řadí například Chorvatsko, Litvu, Maďarsko nebo Slovensko. Naopak mezi evropské lídry patří podle Komise Německo, Rakousko, Dánsko nebo Nizozemsko.

České dráhy zároveň provozují více než 80 % vlakových kilometrů na tuzemské síti, a podle návrhu tak pravděpodobně spadnou mezi tzv. „nepostradatelné poskytovatele online prodeje jízdenek“. V praxi by to znamenalo povinnost umožnit prostřednictvím své platformy zobrazování a prodej spojů dalších dopravců, například RegioJetu nebo Leo Expressu. Komise odhaduje, že náklady na přizpůsobení novým pravidlům budou u železničních dopravců v ČR dosahovat přibližně 1,6 milionu eur ročně v letech 2028–2030.

Jednotná jízdenka a nová práva cestujících

Nejviditelnější změnou pro běžné cestující má být koncept jednotné jízdenky pro kombinované cesty napříč Evropou. Třetí část balíčku proto upravuje pravidla práv cestujících v železniční dopravě a reaguje na situaci, kdy lidé při cestách zahrnujících více dopravců často ztrácí nárok na kompenzace nebo pomoc při zpoždění. Pokud si cestující koupí celou cestu v jedné transakci na jedné platformě, získá práva cestujících pro celou trasu, včetně ochrany při zmeškaných přestupech, přesměrování nebo kompenzací za zpoždění.

Nová pravidla mají zároveň zabránit situacím, kdy jsou jednotlivé části cesty formálně vedeny jako oddělené jízdenky bez návazné odpovědnosti dopravců. Právě absence jednotných jízdenek a společných práv cestujících představuje jednu z hlavních bariér přeshraniční železniční dopravy. U cest delších než 12 hodin pak návrh zavádí specifické pravidlo: náhrada za zpoždění se v takovém případě vztahuje pouze na konkrétní opožděný úsek, nikoli na celou trasu.

Střet o budoucnost evropského železničního trhu

Komise v hodnocení dopadů odhaduje, že navrhovaná pravidla mohou do roku 2050 přinést čisté přínosy ve výši přibližně 37,3 miliardy eur. Největší část tvoří očekávaný přesun cestujících směrem k železnici, nižší emise, menší kongesce nebo zvýšení konkurence.

Balíček nyní zamíří do Evropského parlamentu a Rady EU, kde lze očekávat výrazné spory zejména kolem povinného sdílení prodeje jízdenek a zásahů do fungování dominantních železničních platforem. Právě otázka, jak daleko může EU zajít při otevírání národních železničních trhů a digitálních distribučních systémů konkurenci, bude jedním z hlavních témat nadcházejících vyjednávání.

Střet zájmů je přitom evidentní i v samotném odvětví: sdružení velkých státních dopravců CER označilo balíček za „bezprecedentní a neopodstatněný regulační intervencionismus", který povede ke zvýšení cen jízdenek, oslabení dopravců a posílení velkých digitálních platforem. Naopak sdružení nových hráčů AllRail – jehož členy jsou i RegioJet, Leo Express nebo Arriva – ho přivítalo jako „zásadní krok k dokončení Jednotného evropského železničního prostoru".

Evropská komise v posledních týdnech rozjela sérii kroků, které mají posílit ochranu nezletilých na internetu. Mezi ně patří nové evropské aplikace pro ověřování věku a nedávno vydané doporučení členským státům. Tyto kroky a několik nešťastně formulovaných výroků ze strany Komise ale zároveň odstartovaly mnohem širší debatu: budou VPN překážkou pro vymáhání nových pravidel a chce je EU omezit?

Komise na konci dubna představila doporučení pro vytvoření společného evropského rámce pro ověřování věku a vyzvala členské státy, aby do konce roku 2026 zpřístupnily interoperabilní řešení pro ověřování věku, buď jako samostatnou aplikaci, nebo jako součást evropské digitální peněženky (EU Digital Identity Wallet). Součástí návrhu je i vytvoření celoevropského systému důvěryhodných poskytovatelů, technických standardů a společných důvěryhodných seznamů pro ověřování věku.

Nový systém má umožnit ověřit splnění věkové hranice bez sdílení dalších osobních údajů. Návrhy pracují například s technologiemi typu důkazy s nulovou znalostí (kryptografická technologie), minimalizací dat nebo oddělením identity uživatele od samotného potvrzení věku.

Debata se ale rychle přesunula také k otázce VPN. Důvod je jednoduchý: pokud budou platformy nebo státy vynucovat věkové limity, VPN představují jeden z nejjednodušších způsobů, jak tato omezení obcházet.

To ostatně potvrzují závěry výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) už z ledna tohoto roku. Briefing totiž VPN explicitně popisuje jako potenciální „skulinu“ pro obcházení systémů ověřování věku. Zároveň upozorňuje, že VPN služby mohou čelit přísnější regulatorní kontrole v souvislosti s online bezpečností nezletilých.

Obavám o budoucnost VPN příliš nepomohla ani místopředsedkyně Komise Henna Virkkunen, když na tiskové konferenci koncem dubna odpovídala na otázku, jak chce EU zabránit dětem v obcházení systému přes „jednoduchou VPN“. Virkkunen uvedla, že mezi dalšími kroky bude i řešení toho, aby systém nebylo možné obcházet, a že Komise už sleduje „vysoce rizikové služby“.

Podobná debata přitom neprobíhá jen v Bruselu. Ve Spojeném království i ve Francii se v posledních měsících objevily návrhy nebo veřejná vyjádření politiků upozorňující na VPN jako nástroj pro obcházení systémů ověřování věku. V Británii zároveň po spuštění povinného ověřování věku (Online Safety Act) prudce vzrostlo používání VPN služeb. Mozilla v reakci na britskou debatu varovala, že VPN nejsou „teenage contraband“, ale základní bezpečnostní infrastruktura internetu, kterou využívají studenti, firmy, novináři nebo lidé chránící své soukromí na veřejných sítích. Organizace zároveň upozorňuje, že většina dětí VPN nepoužívá primárně k obcházení věkových omezení a že hlavní problém často spočívá spíše v nedostatečně nastavených platformách a snadno obcházených systémech ověřování věku.

Z aktuálních dokumentů ani vyjádření Komise zatím nevyplývá, že by EU připravovala plošný zákaz VPN. Komise zároveň hojně pracuje s ochranou soukromí, anonymitou a minimalizací dat jako základními principy evropského systému ověřování věku. Nejspíše si tak vzala poučení ze situace kolem návrhu na tzv. Chat Control, kde návrhy na monitoring komunikace vyvolaly silnou kritiku kvůli zásahům do soukromí, šifrování a anonymity online.

Debata kolem VPN však není zdaleka u konce a téma nyní diskutuje i Evropský parlament. Na domácí úrovni například Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny minulý týden přijal usnesení k Aktu o digitálních sítích, ve kterém vyjádřil nesouhlas s aktuálními úvahami Evropské komise o omezení VPN v rámci EU a zároveň zdůraznil význam otevřeného internetu a ochrany práv uživatelů.

Soudní dvůr EU minulý týden potvrdil, že členské státy mohou po digitálních platformách požadovat férovou odměnu za využívání novinového obsahu online. Rozhodnutí padlo ve sporu mezi společností Meta a italským mediálním regulátorem AGCOM.

Podstatou sporu byla italská implementace směrnice DSM z roku 2019, která vydavatelům tisku přiznává právo na odměnu za online využívání jejich publikací platformami jako Facebook nebo Google. Italská pravidla zároveň ukládají platformám povinnost jednat s vydavateli o výši odměny, poskytovat data potřebná pro její výpočet a během vyjednávání nesnižovat viditelnost mediálního obsahu ve vyhledávání nebo na platformě. Právě proti těmto pravidlům se Meta bránila s argumentem, že nepřiměřeně zasahují do svobody podnikání a odporují evropskému právu.

Evropský soud ale italský výklad podpořil. Potvrdil, že členské státy mají prostor vytvářet mechanismy zajišťující spravedlivou odměnu vydavatelům, pokud jde skutečně o protihodnotu za autorizované využití obsahu online. Platformy zároveň nesmí během vyjednávání zneužívat své dominantní postavení například tím, že by omezovaly viditelnost článků nebo odmítaly sdílet data potřebná pro určení výše odměny.

Rozhodnutí zapadá do vyostřené evropské debaty o vztahu mezi technologickými platformami, médii, umělou inteligencí a možností trénovat AI modely na online obsahu. Sporů mezi vydavateli a AI společnostmi kvůli využívání novinářského obsahu pro trénování modelů přitom rychle přibývá. Podle Evropské federace novinářů soud potvrdil princip, že technologické platformy musí za komerční využívání novinářského obsahu jednat a poskytovat férovou odměnu. Obdobně pozitivně rozsudek hodnotí i Evropská rada vydavatelů (EPC), podle které rozhodnutí posiluje vyjednávací pozici médií vůči dominantním online platformám a potvrzuje právo vydavatelů na transparentní a férové odměňování za využívání jejich obsahu.

Téma v Bruselu dále sílí. Evropská komise nyní zahájila novou výzvu k předložení informací v rámci revize směrnice o autorském právu na digitálním trhu (DSM) a přípravy možné nové legislativy pro autorské právo v digitálním prostředí. Konzultace se zaměřuje právě na generativní AI, licencování obsahu pro trénování modelů, odměňování autorů, online pirátství nebo využívání novinového obsahu digitálními platformami. Komise připouští, že současná evropská pravidla nemusí být pro AI éru dostačující a zvažuje další regulatorní zásahy.

Evropská komise tento týden představí nový Akční plán pro hnojiva, kterým chce reagovat na jejich vysoké ceny v EU a problémy evropského zemědělství. Paralelně Komise organizuje také konferenci Transport Research Arena zaměřenou na evropskou dopravní politiku a inovace nebo Energy Infrastructure Forum věnované rozvoji evropské energetické infrastruktury a dekarbonizaci. Do Prahy navíc ve středu dorazí místopředsedkyně Komise Henna Virkkunen na konferenci GLOBSEC. Při této příležitosti se setká s premiérem Andrejem Babišem a navštíví datové centrum Českých Radiokomunikací. Komisař Michael McGrath bude jednat se zástupci českého byznysu, Parlamentu i ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem. Ve čtvrtek pak komisař Jessika Roswall absolvuje jednání s Výborem pro evropské záležitosti Senátu a ministrem životního prostředí Igorem Červeným.

Rada EU se tento týden zaměří především na zahraniční obchod, ekonomickou bezpečnost a geopolitické dopady konfliktu na Blízkém východě. Ministři zahraničí budou diskutovat budoucnost evropské zahraniční politiky, roli strategie Global Gateway nebo dopady války v Íránu na energetiku, dopravu, potravinovou bezpečnost a migraci. V pátek pak ministři obchodu projednají ekonomickou bezpečnost EU, reformu WTO nebo stav obchodních jednání s Thajskem, Malajsií, Filipínami či Spojenými arabskými emiráty. Součástí týdne bude také summit EU–Mexiko nebo neformální jednání ministrů financí a centrálních bankéřů k ekonomickým výzvám EU, konkurenceschopnosti a digitálnímu euru.

Evropský parlament má tento týden plenární zasedání ve Štrasburku. Poslanci budou hlasovat o nové úpravě screeningu zahraničních investic s cílem lépe chránit strategické sektory EU, jako jsou obrana, polovodiče, umělá inteligence nebo kritické suroviny. Na programu je také debata o kybernetické odolnosti EU v souvislosti s pokročilými AI systémy, konkurenceschopnosti jednotného trhu nebo nových zdrojích příjmů pro dlouhodobý rozpočet EU, včetně možného zdanění online hazardu. Parlament se bude věnovat také situaci na Blízkém východě, evropské připravenosti na zdravotní krize po výskytu hantaviru na lodi MV Hondius nebo akčnímu plánu Komise k vysokým cenám hnojiv. V úterý se zároveň uskuteční jednání k obchodním návrhům navazujícím na tzv. EU-US Turnberry deal a ve středu další trialog k návratovému nařízení v oblasti migrace. Předsedkyně EP Roberta Metsola ve čtvrtek vystoupí na konferenci GLOBSEC v Praze.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!