🤝 POLITIKA: Členské státy a Evropský parlament se v sobotu, dva dny před vypršením lhůty, dohodli na rozpočtu pro rok 2026. Jednání o víceletém finančním rámci 2028–2034 ale budou mnohem složitější: Evropský parlament požaduje přepracování návrhu Komise.

🤝 POLITIKA: Rada pro obecné záležitosti projednala stav právního státu v Česku za rok 2025. Kritizuje chybějící kroky v oblasti vlastnictví médií, střetu zájmů a efektu otáčivých dveří, stejně jako pokračující používání legislativních přílepků.

🤝 POLITIKA: Komise vydala výroční zprávu o migraci a azylu. Nelegální přechody hranic klesly o 35 %, ale tlak na azylové systémy trvá. Česko může požádat o výjimku z kontribucí do „rezervoáru solidarity“.

💶 BYZNYS: Členské státy se dohodly na zrušení limitu 150 EUR, pod který malé balíčky dosud nepodléhaly clu. Nově tak budou i tyto zásilky podlehávat clu. Přechodná opatření mají začít platit v roce 2026.

💶 BYZNYS: Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví (EFRAG) představí svůj návrh zjednodušených evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) na své příští konferenci 4. prosince 2025.

💶 BYZNYS: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) spustila aktualizované centrum pro malé a střední podniky, které má firmám pomoci s povinnostmi vyplývajícími z evropských právních předpisů o chemických látkách.

📊 EKONOMIKA: V platnost vstoupil Akt o gigabitové infrastruktuře (GIA), který má snížit náklady a zrychlit výstavbu optických sítí a 5G. Dotkne se jak podniků budujících fyzickou infrastrukturu, tak veřejných institucí.

📊 EKONOMIKA: Eurostat zveřejnil průměrné roční mzdy za rok 2024: V průměru zaměstnanci v rámci EU pobírali 39 800 EUR, což je nárůst o 5,2 % oproti 2023. Česko je na 18. místě s průměrným ročním platem 23 998 EUR, což potvrzuje dlouhodobý odstup od západních zemí.

Evropská komise na začátku roku uvalila antidumpingová cla na čínský korund (tavený oxid hlinitý) až do výše 136 %. V EU existují pouze čtyři výrobci tohoto materiálu, ale cla zásadně dopadají i na jeho odběratele – například rakouská skupina Tyrolit, jehož člen Carborundum Electrite a.s. sídlí v Benátkách nad Jizerou.

Skupina europoslanců se proto nedávno obrátila na Komisi s interpelací, jak chce zajistit stabilní dodávky a cenovou dostupnost této suroviny, pokud EU sama nedokáže pokrýt evropskou poptávku. Komise nyní odpověděla, že v současnosti evropské společnosti nevyužívají jejich výrobní kapacity naplno, a že její finální rozhodnutí bude přijato do 16. ledna 2026.

Téma zapadá do širšího kontextu obchodního napětí s Čínou. Po změně americké administrativy a jejímu tlaku na omezení čínského exportu se levnější výrobky ve větší míře přesouvají právě na evropský trh (elektromobily, solární panely, ocel, strojírenské výrobky). EU na tuto skutečnost reaguje rostoucími ochranářskými opatřeními napříč sektory a Čína nezůstává s reakcí pozadu.

Podle analýzy Project Blue mohou cla na korund evropským odběratelům způsobit zátěž: vyšší ceny, riziko nedostatku materiálu a tlak na přesun výroby mimo EU, pokud se situace dlouhodobě nevyrovná. Možné řešení má nabídnout iniciativa ReSourceEU, kterou představila před měsícem předsedkyně Evropské komise během Berlínského globálního dialogu.

V rámci připravovaného digitálního omnibusu, který má Komise zítra oficiálně představit (návrh však již unikl), se rýsuje možné napětí mezi dvěma přístupy k regulaci AI. Ve stejné době totiž zveřejnil Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) metodiku pro řízení rizik u systémů umělé inteligence, určenou primárně pro instituce EU. Oba dokumenty se zabývají zdánlivě odlišnými oblastmi, ale v praxi mohou vytvářet zásadní rozpor.

Zatímco EDPS zdůrazňuje potřebu přísnější kontroly, důslednější dokumentace, vyšších bezpečnostních standardů a auditovatelnosti modelů, digitální omnibus navrhuje opačnou trajektorii. Komise chce snížit administrativní zátěž, konsolidovat digitální předpisy a řešit tzv. consent fatigue (únavu ze souhlasu). Největší změnou je zavedení nové formulace, která má umožnit zpracování osobních údajů pro trénování AI modelů na základě oprávněného zájmu. Česko zatím změny podporuje, pokud nepovedou ke snížení úrovně ochrany osobních údajů.

Můžeme tedy předpokládat, že podobná hodnotová debata se povede i v Evropském parlamentu, stejně jak tomu bylo nyní u Omnibus I. Návrh již kritizovaly frakce S&D, Renew a Greens.

Umělé inteligenci se věnovala minulý týden i OECD, která upozornila, že Česko sice posílilo infrastrukturu a výzkum v oblasti AI, ale klíčové části národní strategie zůstávají nedokončené – zejména v oblasti průmyslu, veřejné správy, výzkumu a právních a etických rámců. Nejvýraznější slabinou je zdravotnictví: chybí jednotný orgán koordinující AI projekty a český systém správy zdravotních dat je nekompatibilní s mezinárodními standardy (HL7).

Soudní dvůr EU rozhodl o platnosti směrnice o přiměřených minimálních mzdách, kterou musely členské státy implementovat do 15. listopadu 2024. Směrnice je zaměřena na zajištění adekvátní úrovně minimálních mezd, podporu kolektivního vyjednávání a posílení kontrolních mechanismů v členských státech.

Dánsko (s podporou Švédska) žádalo zrušení směrnice s argumentem, že zasahuje do čistě národních pravomocí v oblasti odměňování a porušuje princip subsidiarity. Soud potvrdil platnost směrnice jako celku, ale dal Dánsku částečně za pravdu a zrušil dvě ustanovení, která skutečně zasahovala do výlučné národní kompetence členských států.

Ustanovení, která členským státům ukládala povinnost řídit se konkrétním seznamem kritérií při určování minimálních mezd (např. vývoj produktivity, životní náklady), protože by fakticky harmonizovala způsob stanovování mezd. Soud nadále zrušil požadavek, který zabraňuje snížení minimální mzdy v případě automatické indexace.

Česko směrnici implementovalo v roce 2025 v rámci novely zákoníku práce a mimo jiné zrušilo systém zaručených mezd v soukromém sektoru (zavedený původně v roce 2006). Proti tomuto kroku podala Českomoravská konfederace odborových svazů formální stížnost Evropské komisi s tvrzením, že novela jde proti smyslu transponované směrnice.

Detailnější data o stavu minimálních mezd v Česku nabízí platforma ETUC Wage-Up, která sleduje vývoj mzdových standardů v celé EU.

Evropský parlament potvrdil nový cíl snížit emise CO₂ do roku 2040 o 90 % oproti roku 1990. Původní návrh Komise tak zůstává zachován – navzdory pokusu zpravodaje Ondřeje Knotka (Patrioti) celý zákon rovnou zrušit, což podporovala část průmyslu. Tento návrh dle očekávání ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a jen v tomto výboru bylo následně podáno přes 400 pozměňovacích návrhů.

Na plenárním zasedání se hlasovalo znovu o zamítnutí zákona. Proti zamítnutí se vyslovilo 399 poslanců, zatímco 379 hlasovalo pro zachování cíle snížení emisí o 90 % do roku 2040. Klimatické cíle tak v zásadě zůstávají.

Europoslanci však navrhují důležité změny v zákoně. Od roku 2036 by až 5% snížení čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Nadále by mělo dojít k odložení systému ETS2 do roku 2028.

Europoslanci také představili revizní klauzuli, kdy by každé dva roky měla být předložena zpráva o pokroku s možností úprav cíle pro rok 2040 nebo přijetí dalších opatření k ochraně konkurenceschopnosti EU.

Pozice Evropského parlamentu je v řadě otázek shodná s pozicí členských států. Vyjednávání o finálním textu s Radou by tak nemělo být problematické a mělo by dojít k rychlé dohodě.

Evropský parlament po neúspěšném říjnovém hlasování napodruhé schválil svoji vyjednávací pozici k úpravám pravidel v oblasti udržitelného reportingu (CSRD) a náležité péče (CSDDD). Tentokrát návrh prošel většinou 382 hlasů, díky zajištění podpory krajní pravice.

Parlament navrhuje, aby se povinné zprávy o udržitelnosti vztahovaly pouze na společnosti s více než 1 750 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů EUR, což je výrazně vyšší limit než v původním návrhu Evropského parlamentu z října a také více než nyní požaduje Rada EU, která prosazuje hranici 1 000 zaměstnanců. Samotný proces podávání zpráv by se měl také usnadnit a stát se dobrovolným pro některá odvětví.

Nově by se měly povinnosti na náležitou péči vztahovat pouze na podniky s více než 5 000 zaměstnanci a čistým ročním obratem nad 1,5 miliardy EUR. Podniky by svoji strategii k monitorování negativního dopadu na životní prostředí měly založit na přístupu dle posouzení rizik namísto systematického vyžadování informací od svých obchodních partnerů.

Důležitou změnou je zrušení povinnosti zavádět klimatické transformační plány v souladu s Pařížskou dohodou, protože podle Parlamentu představují nepřiměřenou administrativní zátěž. Na rozdíl od Evropského parlamentu však členské státy tuto referenci v návrhu ponechávají, i když navrhují výrazně mírnější formulace jako například změna formulace povinností z „nejlepšího úsilí“ na pouze „přiměřené úsilí“.

Komise má také zřídit digitální portál, který by podnikům poskytoval předlohy, pokyny a důležité informace vztahující se k požadavkům EU reportingu.

Současně 13. listopadu vstoupil v platnost tzv. „quick fix“, kterým Komise odkládá povinnosti první vlny reportingu až na finanční rok 2027.

K jednání se členskými státy by mělo dojít už dnes, 18. listopadu, s cílem dokončit vyjednávání do konce roku 2025. Mezi Parlamentem a Radou však panují zásadní rozdíly – nejblíže pozici členských státu měl totiž původní návrh Parlamentu, který nebyl v říjnu přijat. Stávající schválená pozice se v mnohých aspektech s Radou rozchází. Není tedy jisté, že se ambiciózní cíl dokončit Omnibus I do konce roku 2025 podaří naplnit.

👉 Seznam všech aktuálních i brzy končících konzultací je zde.

Politické prostředí

Evropský parlament se připravuje na plenární zasedání nadcházející týden. Mimo to bude řešit například krizi bydlení, tabákovou daň, revizi směrnice o zdanění energií, ochranu ocelářského průmyslu nebo vztah mezi AI a digitálním legislativním rámcem. V tomto ohledu má Komise ve středu (19. 11.) představit očekávaný Digitální Omnibus.

Rada EU bude mít na programu obchodní dohodu s USA za přítomnosti amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka. Ministři budou také řešit vztahy s Čínou v kontextu rozšíření omezení vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. V Johannesburgu začíná summit G20, jehož součástí je i završení kampaně “Scaling up renewables in Africa”.

Napište nám – rádi se s vámi spojíme.

Zajímá nás váš názor! Ohodnoťte dnešní vydání níže, nebo nám napište odpovědí na tento email:

👉 Které blížící se povinnosti vás znepokojují nejvíce?
👉 Na jaké téma bychom se měli zaměřit příště?
👉 Co vám v newsletteru chybí?

Společně se na to podíváme – vaše dotazy inspirují naše další vydání.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072 | LinkedIn