POLITIKA: Rada EU 11. února definitivně schválila nová pravidla pro výběr cel u malých zásilek dovážených do EU prostřednictvím elektronického obchodu, čímž ruší dosavadní režim umožňující osvobození od cla u zásilek do hodnoty 150 EUR. Mezi červencem 2026 a 2028 budou členské státy vybírat paušální clo ve výši 3 EUR za každou odlišnou kategorii zboží obsaženou v malé zásilce do hodnoty 150 EUR. Tato dočasná sazba se bude uplatňovat do spuštění nového celního datového centra EU, které je plánováno na rok 2028.

POLITIKA: Evropský parlament podpořil stanovení cíle snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990 v rámci revize klimatického zákona EU. Od roku 2036 může až pět procentních bodů z celkového cíle pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů z partnerských zemí. Součástí dohody je rovněž odklad zavedení systému EU ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na rok 2028. Na základě přezkumu může Komise také navrhnout změnu klimatického zákona EU, která by mohla zahrnovat úpravu cíle pro rok 2040.

BYZNYS: Evropský parlament podpořil úpravy pravidel pro vinařský sektor. Nově se zpřesňují podmínky pro označování nealkoholických a nízkoalkoholických vín: označení „alcohol-free“ s dodatkem „0.0 %“ bude možné použít pouze u vín s obsahem alkoholu do 0,05 %. Pokud má víno více než 0,5 % alkoholu, ale je alespoň o 30 % slabší než běžná alkoholická síla dané kategorie před dealkoholizací, bude se označovat jako „alcohol reduced“. Balíček zároveň rozšiřuje podporu vinařského turismu a propagaci evropských vín ve třetích zemích – tyto aktivity mohou získat až 60% financování z EU, přičemž členské státy mohou přidat dalších až 30 % u malých a středních podniků a 20 % u větších firem. Dohodu nyní musí potvrdit Rada EU.

EKONOMIKA: Evropská rada vydavatelů (EPC), sdružující přední mediální skupiny, podala stížnost k Evropské komisi proti Googlu pro zneužití dominantního postavení skrze integraci funkcí AI Overviews a AI Mode ve vyhledávači. Podle EPC tyto nástroje systematicky nahrazují původní novinářský obsah odpověďmi generovanými umělou inteligencí, čímž snižují potřebu uživatelů proklikávat se na zdrojové weby a výrazně omezují návštěvnost webů. Stížnost zároveň tvrdí, že Google využívá kvalitní žurnalistický obsah jako vstup pro trénink i generování AI výstupů bez souhlasu a bez odpovídající odměny, přičemž vydavatelé nemají reálnou možnost se z tohoto využití odhlásit, aniž by přišli o viditelnost ve vyhledávání.

Evropská komise má 25. února oficiálně představit nový Industrial Accelerator Act (IAA), jehož cílem je urychlit rozvoj průmyslových kapacit v oblasti čistých technologií a posílit konkurenceschopnost EU. Návrh kombinuje zrychlené povolovací řízení pro výrobní projekty, nové pobídky ve veřejných zakázkách a prvky průmyslové preference označované jako „Made in EU“. Pojetí tohoto konceptu však až do poslední chvíle nebylo zcela jasné. Zahrnutí tzv. „důvěryhodných partnerů“ mezi třetími zeměmi naznačuje, že Komise nechce přejít k čistě restriktivní obchodní politice, ale spíše kombinovat posilování evropské výroby s geopolitickým filtrem. Návrh zároveň reflektuje rostoucí závislost EU na čínských produktech v některých strategických segmentech, což potvrzují i první kritické reakce z čínské strany.

IAA se zaměřuje primárně na energeticky náročná odvětví, výrobu technologií s nulovými čistými emisemi a automobilový sektor. Tato odvětví představují přibližně 15 % výrobní produkce EU, jejich význam je však výrazně vyšší, protože tvoří páteř předvýrobních řetězců a navazujících sektorů, jako je stavebnictví, mobilita, energetika či obrana. Jedním z hlavních politických cílů je tak zvýšit podíl průmyslu na HDP EU na 20 % do roku 2035.

Návrh identifikuje tři hlavní problémy: zranitelnost dodavatelských řetězců ve strategických odvětvích, nedostatečnou poptávku po evropských nízkouhlíkových výrobcích a také skutečnost, že některé průmyslové technologie nejsou v EU zaváděny ve velkém měřítku. Reakcí je posílení poptávkových nástrojů, zejména prostřednictvím veřejných zakázek a podpůrných schémat.

Koncept unijního původu (Union origin) a nízkouhlíkových kritérií ve veřejných zakázkách patří k nejspornějším částem návrhu. IAA počítá s tím, že při nákupu vybraných strategických produktů bude nutné zohlednit jejich unijní původ, emisní intenzitu, případně kombinaci obou kritérií. Návrh přitom nepracuje s absolutním zákazem třetích zemí, ale s režimem podmíněného přístupu. Konkrétní parametry – včetně vymezení „důvěryhodných partnerů“, metodiky výpočtu emisí či upřesnění samotného pojmu unijní původ – mají být stanoveny delegovanými akty Komise, která si tak ponechává značné exekutivní pravomoci.

Významným prvkem návrhu je navázání veřejné podpory a veřejných zakázek na splnění kritérií unijního původu nebo nízkouhlíkovosti. Projekty, které tato kritéria splní, mají získat přednostní přístup k podpůrným schématům i k veřejným prostředkům. Certifikace nízkouhlíkových produktů má být formálně dobrovolná, avšak vzhledem k jejímu propojení s veřejnými zakázkami a podporou může být v praxi fakticky nezbytná pro přístup k veřejnému financování.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) upozorňuje, že IAA fakticky pracuje s předpokladem tzv. green premium, tedy že veřejné zakázky vytvoří poptávku po nízkouhlíkových produktech i za vyšší cenu. Podle konfederace však nelze předpokládat, že trh bude dlouhodobě ochoten nést vyšší náklady bez kompenzací. Nové požadavky na původ, emisní parametry a certifikaci mohou zvýšit náklady a administrativní zátěž, zejména pro exportně orientované firmy zapojené do globálních dodavatelských řetězců. KZPS ČR tak návrh v současné podobě odmítá.

Rozsah zamýšlené intervence Komise navíc zůstává v aktuální verzi návrhu částečně nejasný. Dokument postrádá některé klíčové přílohy i podrobnější vymezení konkrétních materiálů a produktů, na něž se má nový režim vztahovat. Doplnění těchto ustanovení a možné úpravy lze proto očekávat až po oficiálním zveřejnění 25. února. Další vývoj může být navíc ovlivněn napětím mezi členskými státy – zatímco Francie dlouhodobě prosazuje silnější evropské preference a přísnější ochranu trhu, Německo upozorňuje na rizika pro otevřenost vnitřního trhu a exportně orientovaný průmysl.

Evropští lídři na neformálním zasedání minulý týden potvrdili, že konkurenceschopnost bude nadále hlavní politickou prioritou. Debatě dodala symbolickou váhu i osobní účast Maria Draghiho a Enrica Letty, jejichž strategické zprávy v posledním roce určovaly evropskou agendu. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen oznámila, že Komise v březnu představí konkrétní plán k iniciativě „One Market, One Europe“, jejímž cílem je dokončení skutečně jednotného trhu do roku 2027.

Základní přístup má kombinovat deregulaci a hlubší harmonizaci. Komise chce pokračovat v omnibus balíčcích na snižování administrativní zátěže a otevřela i debatu o zavádění tzv. sunset clauses, tedy pravidelných přezkumů legislativy místo jejího navyšování. Politicky zazněla i potřeba omezit národní „gold-plating“, tedy nadstavby nad unijní právo.

Jedním z konkrétních nástrojů má být tzv. 28. režim (EU Inc), který má firmám nabídnout jednotný právní rámec napříč EU. Otevírá se také otázka revize pokynů pro posuzování fúzí, aby bylo možné vytvářet silnější evropské hráče v globální konkurenci. Lídři zároveň podpořili prohlubování Unie úspor a investic (Savings and Investment Union) s cílem mobilizovat více soukromého kapitálu.

Silnou pozornost získala také energetika. Diskuse se soustředila na ceny elektřiny a fungování trhu, přičemž Komise má připravit další kroky včetně harmonogramu pro balíček k energetickým sítím (Grids package). Mezi technologickými prioritami zazněl Akt o digitálních sítích (DNA), revize Aktu o čipech nebo Akt o rozvoji cloudu a umělé inteligence.

Po summitu však zůstává značné politické napětí. Část států prosazuje silnější průmyslové preference a rychlejší postup, jiné varují před fragmentací trhu a riziky pro exportně orientované ekonomiky. Citlivým tématem zůstává i budoucnost systému ETS, včetně plánovaného ETS2, byť summit nepřinesl žádné konkrétní rozhodnutí. Klíčové tak bude, jakou konkrétní podobu získá březnový plán Komise a navazující legislativní návrhy.

Vyjednávání revize nařízení o umělé inteligenci (AI omnibus) jsou v plném proudu a do práce se naplno zapojil i Evropský parlament, který se nyní nachází ve fázi projednávání pozměňovacích návrhů. Zatímco původní návrh stanoviska výborů pro vnitřní trh (IMCO) a pro občanské svobody (LIBE) se drží spíše technických úprav, předložené návrhy europoslanců ukazují výrazně širší ambice a otevírají i základní prvky samotného AI Aktu.

Jedním z nich je snaha otevřít článek 5, který vymezuje zakázané praktiky využití umělé inteligence. Část poslanců navrhuje výslovný zákaz sexualizovaných deepfake vytvářených bez souhlasu zobrazované osoby, jiní jdou ještě dál a prosazují širší zákaz samotných nástrojů, které takové úpravy umožňují.

Jiné pozměňovací návrhy naopak usilují o zúžení působnosti AI Aktu. Některé systémy umělé inteligence, které už dnes podléhají zvláštním sektorovým pravidlům – například zdravotnické prostředky – by se podle části europoslanců měly řídit především těmito oborovými předpisy, a nikoli AI Aktem. Takový krok by však znamenal zásah do samotné architektury aktu, který je koncipován jako horizontální předpis napříč sektory. Šlo by tedy o změnu jdoucí nad rámec původně deklarovaného „zjednodušení“.

Další návrhy se týkají úpravy klasifikace a registrace vysoce rizikových systémů, zpřesnění podmínek pro zpracování citlivých údajů, prodloužení přechodných období nebo pevnějšího vymezení data účinnosti některých povinností. V těchto otázkách se Evropský parlament v řadě bodů přibližuje směrování Rady EU, která AI omnibus projednává pod vedením kyperského předsednictví.

AI Omnibus se tak v Evropském parlamentu může postupně proměnit z technického balíčku zaměřeného na zjednodušení implementace v politicky citlivou revizi základních parametrů aktu. V následujících týdnech bude probíhat debata nad pozměňovacími návrhy před hlasováním ve výborech IMCO a LIBE, které je podle aktuálního harmonogramu plánováno na 18. března. Výsledek tohoto hlasování napoví, zda se AI Omnibus udrží v mezích deklarovaného zjednodušení.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích EU (CBAM) představuje jeden z klíčových nástrojů evropské klimatické politiky. Jeho logika je jednoduchá: pokud výrobci v EU platí za emise v rámci systému EU ETS, obdobná uhlíková cena se uplatní i na dovoz vybraného zboží ze třetích zemí. Dovozci dotčených komodit – například oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny či vodíku – musí být registrováni jako oprávnění deklaranti, každoročně vykazovat množství dovezeného zboží a s ním spojené vestavěné emise a následně nakupovat a odevzdávat odpovídající počet CBAM certifikátů navázaných na cenu emisních povolenek EU ETS. Mechanismus má chránit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zároveň fungovat jako dlouhodobý cenový a investiční signál pro dekarbonizaci. Stabilita a předvídatelnost tak patří mezi jeho klíčové charakteristiky.

Jen dva týdny před tím, než CBAM nabyl účinnosti 1. ledna 2026, předložila Komise návrh na jeho úpravu. Do rámce mechanismu přidává nový článek 27a nazvaný „Závažné a nepředvídané okolnosti“. Tento článek by Komisi umožnil prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, tedy bez nového legislativního procesu, dočasně vyřadit konkrétní zboží z působnosti mechanismu. Podmínkou má být situace, kdy by zahrnutí daného produktu vedlo k vážné újmě vnitřnímu trhu v důsledku závažných a nepředvídaných okolností souvisejících s dopadem na ceny. Návrh však blíže nevymezuje, co přesně představuje „vážnou újmu“ ani jaké cenové výkyvy by musely nastat. Komise si tak ponechává širokou pravomoc při posuzování, kdy je možné konkrétní produkt z režimu CBAM dočasně vyřadit.

Proti tomuto kroku se postavila řada evropských průmyslových asociací. Nejde přitom o odmítnutí samotné regulace. Asociace naopak požadují její stabilní a konzistentní uplatňování. Podle zástupců odvětví může možnost dočasného vyjmutí produktů ze systému podkopat investiční jistotu a oslabit dlouhodobý cenový signál, který má nástroj vysílat. Pokud existuje možnost, že určitý produkt může být z působnosti CBAM kdykoli dočasně vyňat, roste regulatorní riziko a s ním i náklady spojené s plánováním investic a obchodních vztahů.

Obavy průmyslu dále posiluje skutečnost, že rozhodnutí Komise může mít i retroaktivní účinek. Vyřazení produktu z působnosti CBAM by mohlo platit zpětně od okamžiku, kdy Komise vyhodnotí, že podmínky byly splněny. Z pohledu podniků to znamená nejistotu při nastavování kontraktů, cenotvorby a řízení rizik. I samotná možnost zpětné změny pravidel může zvýšit transakční náklady a vést k opatrnosti při uzavírání dlouhodobých obchodů.

Komise článek 27a prezentuje jako krizový nástroj pro výjimečné situace, kdy by CBAM mohl způsobit vážné narušení trhu. Tvrdí přitom, že návrh reaguje na obavy podniků z cenových dopadů. Jsou to však právě průmyslové asociace, které nyní proti této úpravě vystupují. Spor se tak netýká samotného cíle CBAM, ale jeho stability. Zatímco Komise zdůrazňuje potřebu flexibility, průmysl varuje, že příliš široká výjimka může oslabit předvídatelnost, na níž má celý mechanismus stát.

Návrh je nyní projednáván v rámci řádného legislativního postupu. Minulý týden bylo v Evropském parlamentu oznámeno postoupení návrhu gestorskému Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), který dosud neurčil zpravodaje. Návrh je souběžně projednáván na úrovni Rady EU.

Evropská komise zítra zveřejní sdělení o východních pohraničních regionech, které má reagovat na bezpečnostní, ekonomické a infrastrukturní dopady války na Ukrajině a posílit odolnost regionů sousedících s Ruskem a Běloruskem. Proběhne také 15. výroční přímý dialog starostů hlavních měst EU s Evropskou komisí

V rámci Rady EU dnes proběhne zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), která se bude věnovat hospodářské situaci, fiskálním otázkám a dalším krokům v oblasti ekonomické koordinace. Ke konci pracovního týdne proběhne v Nikósii neformální zasedání ministrů obchodu EU.

Evropský parlament má tzv. zelený týden, kdy europoslanci pracují ve svých regionech nebo na zahraničních delegacích. Právě výbor pro bezpečnost a obranu (SEDE) plánuje cestu do Polska a České republiky, kde budou poslanci hodnotit adaptaci obranného průmyslu na válku na Ukrajině a dopady nových iniciativ EU na posílení evropské obranné a technologické základny. Paralelně probíhají mise zaměřené na obchodní vztahy s Filipínami, hybridní hrozby a kyberbezpečnost v USA, rozšiřování EU v Černé Hoře a Albánii či stav právního státu ve Španělsku.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072