POLITIKA: Evropský parlament schválil nová pravidla pro zájezdy, která mají posílit ochranu spotřebitelů zejména v krizových situacích. Revize mimo jiné zpřesňuje pravidla pro vracení peněz, omezuje výši záloh za zájezdy a rozšiřuje definici souborného zájezdu i na flexibilní kombinace služeb rezervovaných online. Dostalo se i na poukázky a poplatky za zrušení cest. Po formálním schválení Radou a vstupu legislativy v platnost budou mít členské státy 28 měsíců na transpozici a dalších 6 měsíců na uplatňování nových pravidel.

BYZNYS: Šest největších ekonomik EU sdružených ve skupině E6 podpořilo vznik jednotného evropského orgánu dohledu nad finančními trhy s cílem urychlit integraci kapitálových trhů a omezit regulatorní fragmentaci. Země vyzývají Evropskou komisi, aby do léta představila konkrétní návrhy na posílení centralizovaného dohledu, zejména prostřednictvím silnější role dohledového orgánu ESMA. Iniciativa je součástí širší snahy o restart unie kapitálových trhů, jejíž další směřování bude záviset na politické shodě členských států.

BYZNYS: Další skupina osmi členských států EU ve společném dokumentu adresovaném Evropské komisi upozornila na riziko oslabování systému obchodování s emisemi (ETS) a vyzvala k zachování jeho stability a předvídatelnosti. Iniciativa navazuje na širší debatu o možných úpravách klimatických politik, kterých se účastní i Česko, které v debatě vystupuje s návrhy směřujícími k omezení či přehodnocení role systému ETS. Další vývoj bude záviset na postupu Komise a následných jednáních mezi členskými státy.

EKONOMIKA: Evropská komise ve své nové Zprávě o odolnosti finančního sektoru EU potvrdila jeho relativní schopnost čelit ekonomickým, geopolitickým i technologickým šokům, zároveň však upozornila na potřebu dalšího posilování krizové připravenosti. Mimo jiné poukazuje na význam zachování dostupnosti hotovosti jako součásti širší infrastruktury finanční stability v mimořádných situacích, vedle pokračující digitalizace finančních služeb a posilování kybernetické bezpečnosti. Komise zároveň zdůrazňuje nutnost prohloubení unie kapitálových trhů a lepší koordinace krizového řízení mezi členskými státy.

Evropská komise představila nový energetický balíček zaměřený na posílení energetické nezávislosti, snížení cen energií a urychlení investic do domácích čistých zdrojů. Balíček propojuje Investiční strategii pro čistou energii, balíček energetiky pro občany a Strategii pro vývoj a zavádění malých modulárních reaktorů.

Prvním pilířem balíčku je Investiční strategie pro čistou energii, která reaguje na potřebu výrazně zvýšit objem investic do energetiky. Komise odhaduje, že pro splnění klimatických a energetických cílů bude nutné investovat přibližně 660 miliard EUR ročně v období 2026–2030. Strategie navrhuje cílené kroky k mobilizaci soukromého kapitálu, včetně snižování investičních rizik, lepšího využití kapitálových trhů či zavádění nových finančních nástrojů pro energetickou infrastrukturu. Významnou roli má sehrát skupina Evropské investiční banky, která plánuje během příštích tří let poskytnout více než 75 miliard EUR na podporu transformace energetiky. Strategie zároveň zdůrazňuje, že investice musí směřovat nejen do výroby energie, ale také do elektrizačních soustav, digitalizace sítí a celkové systémové integrace energetiky.

Druhým pilířem je balíček energetiky pro občany, který se zaměřuje na přímé snížení nákladů domácností a posílení jejich role v energetickém systému. Komise předpokládá, že kombinace vyšší energetické účinnosti, většího podílu domácích zdrojů a strukturálních změn trhu může vést ke snížení účtů za energie až o 14 %, což odpovídá zhruba 200 EUR ročně pro průměrnou domácnost. Součástí opatření je podpora vlastní výroby energie, například prostřednictvím komunitních projektů či domácích instalací obnovitelných zdrojů, ale také větší transparentnost účtů, zjednodušení změny dodavatele a lepší ochrana zranitelných spotřebitelů.

Třetím klíčovým pilířem balíčku je Strategie pro vývoj a zavádění malých modulárních reaktorů, která reflektuje rostoucí důraz EU na stabilní nízkoemisní zdroje energie. Komise prezentuje malé modulární reaktory jako technologii s potenciálem podpořit dekarbonizaci průmyslu, stabilitu energetických systémů i rozvoj evropského průmyslového ekosystému. Strategie počítá s uvedením prvních jednotek do provozu na počátku 30. let, což bude vyžadovat standardizaci technologií, koordinaci regulačních rámců i zrychlení licenčních procesů.

Debatu o jaderné energetice současně rámuje i posun v politické rétorice na úrovni EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v nedávném projevu otevřeně připustila, že Evropa v minulosti podcenila význam jádra, což označila za strategickou chybu. Zatímco v roce 1990 pocházela přibližně třetina elektřiny v EU z jaderných zdrojů, dnes je to jen kolem 15 %. Zdůraznila přitom, že kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů může tvořit základ energetické nezávislosti, bezpečnosti dodávek i průmyslové konkurenceschopnosti Unie. Podle posledního speciálního Eurobarometru patří právě Česko mezi země s nejvyšší podporou jaderné energie (77 %).

Komise v energetickém balíčku navrhuje sérii navazujících kroků zaměřených především na snížení cen energie a posílení flexibility energetického systému. V krátkodobém horizontu plánuje vydat pokyny pro odměňování flexibility v maloobchodních smlouvách, podpořit renovace a efektivitu prostřednictvím programu Partnerství pro lepší domovy a urychlit povolování energetické infrastruktury. Ve střednědobém výhledu pak počítá se zlepšením přístupu k energetickým datům prostřednictvím prováděcího aktu o interoperabilitě, posílením integrace vnitřního trhu s elektřinou a mobilizací investic do sítí a stabilizačních opatření na trhu s plynem. Cílem je snížit náklady pro spotřebitele i průmysl bez zásadních změn základního regulatorního rámce.

Evropský parlament přijal stanovisko ke změně pravidel pro plnění emisních cílů u těžkých vozidel (Nařízení EU o emisích CO2 pro těžká vozidla), což má výrobcům poskytnout větší flexibilitu v přechodném období před dalším zpřísněním emisních limitů od roku 2030. Úprava je součástí automotive balíčku Evropské komise představeného v prosinci minulého roku, zaměřeného na podporu evropského automobilového průmyslu při přechodu na bezemisní mobilitu, a reaguje na rostoucí tlak průmyslu i části členských států na realističtější tempo transformace sektoru.

Změna spočívá v úpravě způsobu započítávání emisního výkonu výrobců v období 2025–2029, kdy bude možné flexibilněji vyrovnávat výsledky mezi jednotlivými roky a nasbírat více emisních kreditů před zpřísněním cílů v roce 2030. Mechanismus má snížit riziko sankcí v přechodném období a zohlednit skutečnost, že rozšiřování bezemisních nákladních vozidel postupuje pomaleji, než se původně očekávalo. Úprava se nedotýká stávajících emisních cílů pro městské autobusy.

Evropský automobilový průmysl přijetí změny uvítal jako důležitý krok směrem k větší regulatorní předvídatelnosti v krátkodobém horizontu. Zároveň však upozorňuje, že jde pouze o omezenou úpravu, která neřeší širší strukturální výzvy transformace sektoru. Výrobci dlouhodobě poukazují zejména na nedostatečný rozvoj dobíjecí a vodíkové infrastruktury pro těžká vozidla, vysoké náklady na energii a pomalejší ekonomickou návratnost bezemisních technologií pro dopravce. V této souvislosti proto vyzývají k urychlení plánovaného přezkumu nařízení pro emise těžkých vozidel, který by měl posoudit jeho soulad s vývojem trhu a technologickými možnostmi.

Návrh nyní musí formálně schválit Rada EU, která v této věci přijala svou pozici již 18. února 2026. Zároveň se očekává, že se Komise zaváže k úplné revizi nařízení o emisích CO₂ pro těžká vozidla.

Fráze typu „Hey Grok, remove the clothes“ a rychlý rozvoj tzv. nudifier nástrojů v posledních měsících podnítily debatu o zneužívání generativní umělé inteligence k vytváření sexuálně explicitního obsahu. Na vývoj reagovala Evropská komise zahájením již druhého vyšetřování vůči platformě X zaměřené na fungování doporučovacích systémů a řízení systémových rizik spojených se šířením škodlivého obsahu.

Na legislativní úrovni se téma promítlo do vyjednávání AI Omnibusu. Jak Evropský parlament, tak Rada EU přicházejí s návrhy na rozšíření seznamu zakázaných praktik v Aktu o umělé inteligenci. Přestože obě instituce sledují obdobný cíl – posílit ochranu jednotlivců před zneužíváním generativních technologií – jejich přístup se v klíčových detailech liší.

Evropský parlament navrhuje rozšířit seznam zakázaných praktik v AI Aktu o systémy, které bez souhlasu vytvářejí nebo upravují realistický sexuálně explicitní obsah zobrazující identifikovatelné osoby. Zákaz by se však nevztahoval na poskytovatele či uživatele, kteří prokazatelně zavedli účinná opatření k prevenci takového zneužití. Návrh tak cílí především na konkrétní formy škodlivého použití technologie a ponechává prostor pro další vývoj generativních schopností AI.

Rada EU ve své pozici z 13. března 2026 zakládá zákaz na schopnostech systémů. Navrhuje zakázat využívání AI, která je schopna generovat nebo upravovat realistický sexuálně explicitní obsah zobrazující identifikovatelné osoby bez jejich výslovného souhlasu (GDPR reference). Regulace by se vztahovala nejen na systémy určené k tomuto účelu, ale i na ty, u nichž je takové použití předvídatelné a nejsou vybaveny účinnými technickými ochranami. Tento přístup by mohl dopadnout i na obecné generativní modely, pokud by nesplnily požadavky na řízení rizik.

Případný spor tak nebude spočívat v rozsahu zákazu, ale v samotném směřování regulace. Zatímco Parlament se zaměřuje především na konkrétní škodlivé použití generativní AI, Rada usiluje o preventivnější přístup založený na posuzování technologických schopností systémů a jejich předvídatelného zneužití. Instituce nyní vstoupí do vyjednávání o finální podobě cílené revize AI Aktu, přičemž Evropský parlament musí zítra svou vyjednávací pozici ještě formálně schválit ve výboru IMCO/LIBE.

Úprava seznamu zakázaných praktik však není jediným sporným bodem. Evropský parlament zároveň navrhuje upravit vztah AI Aktu k existující sektorové legislativě tak, aby v určitých případech měly přednost již zavedené bezpečnostní rámce, například v oblasti strojírenství či zdravotnických technologií. Návrh reflektuje debatu o možném překrývání požadavků vyplývajících z horizontální regulace AI a existujících sektorových bezpečnostních režimů a navazuje na nedávné společné prohlášení evropského průmyslu, k němuž se za ČR připojila také Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).

Rada EU naproti tomu ve své pozici klade větší důraz na praktickou implementaci AI Aktu a navrhuje novou povinnost Evropské komise poskytovat ekonomickým operátorům vysoce rizikových systémů, které spadají pod sektorovou harmonizační legislativu, cílené pokyny a podporu pro naplnění regulatorních požadavků. Na konci dubna se očekává předběžná dohoda mezi institucemi.

Evropská komise již v prosinci potvrdila, že evropská pravidla ochrany vod projdou revizí s cílem usnadnit přístup ke kritickým surovinám. Debata o podobě změn se tak postupně rozbíhá a znovu otevírá střet mezi průmyslem a environmentálními organizacemi.

Revize rámcové směrnice o vodách (Water Framework Directive, WFD) je plánována v rámci připravovaného Resource Action Plan, který má reagovat na rostoucí tlak na dostupnost kritických surovin v EU. Komise avizovala, že do konce března představí doporučení k aplikaci stávajících pravidel, zatímco legislativní návrh revize by mohl následovat do konce června.

Environmentální organizace sdružené v platformě Living Rivers Europe se staví proti jakékoliv nutnosti revize stávajících pravidel a varují, že by mohla oslabit snahy o řešení nedostatků v implementaci směrnice. Odkazují přitom na závěry „fitness checku“ z roku 2019, který podle nich nepotvrdil potřebu legislativních změn, a zdůrazňují, že směrnice již nyní poskytuje dostatečnou flexibilitu. Významnou část své argumentace věnují dopadům těžebních projektů a upozorňují, že rozšiřování výjimek by mohlo dále zhoršit stav evropských vodních útvarů, z nichž většina stále nedosahuje požadovaného ekologického stavu.

Naopak zástupci evropského průmyslu, včetně organizací zastupujících sektor kritických surovin, vyzývají k úpravě některých ustanovení směrnice, která podle nich zpomalují strategické projekty. Kritizují zejména složité povolovací procesy, právní nejistotu a restriktivní výklad pojmu „zhoršení stavu vodních útvarů“. Navrhují proto flexibilnější režim výjimek a časových lhůt a požadují pozastavení probíhající legislativní iniciativy v oblasti integrovaného řízení vodních zdrojů (EU Water Package) do vyjasnění směru revize.

Napětí mezi těmito pozicemi se promítá i do politické debaty. Podle údajů z registru transparentnosti EU absolvovali zástupci asociace Euromines, která sdružuje evropské těžební společnosti, v roce 2025 celkem 108 schůzek s představiteli Evropské komise, oproti 30 v předchozím roce.

Budoucí podoba revize tak nebude pouze technickou úpravou environmentální legislativy, ale také testem toho, jak chce EU vyvažovat ochranu přírodních zdrojů s cíli průmyslové politiky a strategické autonomie.

Generální advokátka Soudního dvora EU ve věci Komise proti České republice dospěla k závěru, že Česko zřejmě nesprávně provedlo směrnici o právu na přístup k obhájci v trestním řízení. Spor se týká české úpravy, podle níž může být zadržená osoba vyslechnuta bez advokáta, pokud není ve stanovené lhůtě dosažitelný. V praxi jde o situace, kdy musí orgány rozhodnout o dalším postupu do 48 hodin od zadržení, tedy zda bude osoba propuštěna, nebo předána soudu.

Podle generální advokátky však směrnice obecně vyžaduje, aby měl podezřelý právo na skutečnou přítomnost obhájce u výslechu a na jeho aktivní účast. Výjimky jsou možné pouze ve výjimečných a individuálně odůvodněných situacích. Samotná časová lhůta pro rozhodnutí o dalším postupu takovou obecnou výjimku podle jejího výkladu neospravedlňuje. Pokud by Soudní dvůr potvrdil výklad generální advokátky, mohlo by to vést k úpravě české implementace směrnice nebo aplikační praxe. Obdobná otázka je současně řešena i v paralelní věci proti Maďarsku.

Evropská komise se zaměří na orientační debatu o revizi pokynů pro posuzování spojování podniků (Merger Guidelines) a dle plánu představí návrh tzv. 28. režimu, jehož možná podoba je v posledních týdnech předmětem diskusí. V rámci doprovodných aktivit se dnes komisař Olivér Várhelyi setká s českým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.

Rada EU zahájila tento týden jednáním ministrů zahraničí, kteří se věnovali pokračující ruské agresi vůči Ukrajině, vývoji na Blízkém východě a vztahům EU s jižním sousedstvím. Následovalo jednání ministrů energetiky zaměřené na evropský balíček pro rozvoj energetických sítí, implementaci akčního plánu pro dostupnou energii a otázky energetické bezpečnosti. Ministři životního prostředí se dnes zabývají emisními standardy CO₂ pro automobily a dodávky, dekarbonizací po roce 2030 a závěry k bioekonomice. Týden uzavře zasedání Evropské rady, kde budou lídři EU jednat o pokračující podpoře Ukrajiny, situaci na Blízkém východě, posilování konkurenceschopnosti a jednotného trhu, přípravě příštího víceletého finančního rámce, evropské obraně a bezpečnosti i migraci.

Evropský parlament se zaměří zejména na digitální legislativu a geopolitická témata. Výbory IMCO a LIBE mají ve středu přijmout svou pozici k AI Omnibusu. Poslanci budou rovněž diskutovat s vysokou představitelkou EU Kajou Kallas o aktuálních globálních událostech a prioritách unijní zahraniční politiky a výbor TRAN projedná návrhy na udržitelnější rozvoj cestovního ruchu včetně omezení nadměrné návštěvnosti destinací a podpory nízkoemisní mobility. Parlament zároveň hostí konferenci o budoucnosti podpory demokracie a spolu s Komisí pořádá daňové symposium zaměřené na nerovnosti a hospodářský růst.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072