🤝 POLITIKA: EU dosáhla dohody o závazných klimatických cílech snížit emise o 90 % proti úrovním z 1990 do roku 2040. Součástí dohody je i odklad ETS2 do 2028. K dohodě také došlo u zjednodušení udržitelného reportingu a due diligence (Omnibus I).

🤝 POLITIKA: Česká republika čelí v prosincovém balíčku infringementních řízení kritice za nedostatečnou digitalizaci celních systémů, konkrétně za neplnění povinností při předávání celních dat prostřednictvím systému SURV3 a za zpoždění zavedení Národního dovozního systému.

💶 BYZNYS: Komise oznámila posílení kontroly na hranicích pro importované produkty do EU. Plán zahrnuje plánované 50% zvýšení auditů zemí mimo EU a navýšení auditů evropských hraničních kontrolních stanovišť o 33 %.

💶 BYZNYS: Evropská komise připravuje revizi zastavení prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. Mělo by dojít k výrobě omezeného množství aut s klasickými motory i po roce 2035 při splnění určitých environmentálních podmínek, jako je použití „zelené oceli“.

📊 EKONOMIKA: Evropská centrální banka navrhla zjednodušení bankovní regulace v EU. Doporučuje snížit složitost kapitálových a dohledových pravidel i reportingových povinností, aniž by byla oslabena finanční stabilita. Návrhy nyní posoudí Evropská komise.

📊 EKONOMIKA: Evropská komise zveřejnila první komplexní zprávu mapující daňové mezery v celé EU. Podle odhadů dosáhla mezera ve výběru DPH v roce 2023 přibližně 128 miliard EUR, což odpovídá asi 9,5 % potenciálních příjmů z DPH. Česká republika se v tomto srovnání pohybuje pod průměrem EU, když daňová mezera u DPH klesla na 8 %.

Evropa dlouhodobě naráží na nedostatečnou kapacitu a propojenost energetických sítí. Právě tento strukturální problém se Evropská komise rozhodla řešit pomocí tzv. Evropského síťového balíčku (European Grids Package), jehož cílem je výrazně urychlit výstavbu a modernizaci energetické infrastruktury v EU.

Podle Komise dnes hlavní bariérou evropské energetiky není výroba elektřiny, ale sítě, zdlouhavá povolovací řízení a roztříštěné národní postupy. Efektivnější využití stávající síťové kapacity by přitom mohlo členským státům ušetřit až 240 miliard EUR do roku 2040.

Balíček však už nyní čelí kritice kvůli tomu, že řada klíčových opatření zůstává nezávazná. Část navrhovaných nástrojů má podobu metodických pokynů a doporučení pro členské státy, nikoli právně vymahatelných povinností. Právě neefektivní správa sítí a nedostatečná koordinace přitom podle kritiků dlouhodobě přispívají k vyšším cenám elektřiny.

Jedním z hlavních pilířů je vytvoření jednotnějšího rámce pro povolování energetických projektů. Členské státy mají zavést jedno kontaktní místo, které bude koordinovat celý proces a omezí paralelní či opakovaná posouzení.

Zrychlené postupy se nově rozšiřují i mimo oblast obnovitelných zdrojů, a to na přenosové a distribuční sítě, úložiště energie a dobíjecí infrastrukturu. Současně se posiluje evropský rozměr plánování sítí, včetně identifikace hlavních infrastrukturních koridorů a lepšího zohlednění přeshraničních přínosů projektů při jejich financování.

Balíček se opírá také o vyšší financování, zejména prostřednictvím programu CEF Energy, kombinovaného se soukromými investicemi. Skutečný dopad však bude záviset především na tom, zda členské státy převedou doporučení Komise do praxe.

Balíček nyní projde projednáváním v Evropském parlamentu a Radě EU. Komise zároveň počítá se spoluprací s členskými státy na realizaci přeshraničních projektů.

Česká republika se minulý týden připojila k dalším osmi členským státům, které se vymezily proti nově prosazovanému konceptu „Made in Europe“. Skupina tím reaguje zejména na přístup Francie, která patří k hlavním zastáncům přísnějších požadavků na evropský původ výrobků a komponent.

Signatáři společné pozice uznávají význam evropské suverenity v oblastech, jako jsou kritické suroviny či strategické technologie, zároveň však upozorňují na rizika jejího plošného a rigidního uplatňování. Povinné požadavky na lokální obsah by podle nich mohly zvýšit náklady, omezit konkurenci a negativně dopadnout na evropské firmy zapojené do globálních dodavatelských řetězců i na spotřebitele.

Na tuto pozici navázala také část průmyslu, zejména automobilový sektor, který upozorňuje, že návrhy „Vyrobeno v Evropě“ s vysokým podílem evropského obsahu mohou narušit dodavatelské řetězce a zpomalit přechod na elektromobilitu.

Debata se přitom neomezuje na jeden návrh. Koncept „Made in Europe“ je úzce spojen s připravovaným Industrial Accelerator Act, jehož zveřejnění bylo odloženo na začátek roku 2026 kvůli rozdílným postojům členských států. Otázka evropské preference se zároveň promítá napříč politikami, od průmyslu a obchodu až po digitální oblast, kde naposledy převládl kompromisní přístup „otevřené digitální suverenity“.

Evropská komise představila očekávaný balíček opatření, jehož cílem je zjednodušit environmentální legislativu EU. Komise tvrdí, že nejde o oslabení environmentálních cílů, kritici však upozorňují na riziko postupného rozvolňování pravidel. Návrh není podložen dopadovou analýzou, kterou Komise nahradila konzultacemi se stakeholdery, což vyvolává kritiku zejména ze strany environmentálních organizací.

Kritika však nezaznívá pouze z ekologického sektoru. Část průmyslu, zejména farmaceutický sektor, upozorňuje na nezařazení revize směrnice o čištění městských odpadních vod, která by podle nich měla být sladěna s ostatními environmentálními pravidly.

Omnibus se zaměřuje na pět klíčových oblastí:

Komise navrhuje vytvořit jednotnější a rychlejší rámec pro povolování projektů, včetně jednoho koordinačního místa, pevnějších lhůt a možnosti tichého souhlasu, pokud správní orgány nerozhodnou v zákonné lhůtě. Cílem je zkrátit povolovací procesy, které dnes v některých členských státech trvají i několik let.

Environmentální management systémy bude možné připravovat na úrovni celé společnosti namísto jednotlivých zařízení. Zjednodušuje se jejich obsah a ruší se povinný audit, pokud podnik využívá existující certifikované systémy. Zároveň se ruší povinnost vypracovávat transformační plány. V oblasti zemědělství dochází k administrativním úlevám.

Povinně hlášení do databáze SCIP (látky vzbuzující mimořádné obavy) má být zrušeno a nahrazeno digitálními pasy výrobků a novými digitálními nástroji. Současně se zpřesňují definice látek, které musí být označovány, aby se předešlo rozdílným výkladům mezi členskými státy.

Výrobcům usazeným v EU se dočasně (do roku 2035) uvolňuje povinnost jmenovat autorizovaného zástupce v jiných členských státech. Změna má snížit zátěž zejména u přeshraničního prodeje.

V oblasti geoprostorových dat Komise navrhuje sladění technických požadavků směrnice INSPIRE s pravidly pro otevřená data. Konkrétně se mají zjednodušit formáty, aktualizační povinnosti a reporting, které dnes představují značnou administrativní zátěž pro veřejnou správu. Návrh je úzce provázán s digitálním omnibusem a snahou vytvořit jednotnější datový rámec EU.

👉 Seznam všech aktuálních i brzy končících konzultací je zde.

Politické prostředí

Evropský parlament se přesunul na plenární zasedání do Štrasburku kde bude schvalovat finální dohodu k udržitelnému reportingu a změnám v nařízení o odlešňování. Hlasovat bude také o ochranných opatřeních pro zemědělský import v rámci dohody Mercosur. K diskuzi pak zase bude otevřena otázka dostupného bydlení nebo nových opatření pro automobilový průmysl.

Komise by dle plánu měla zveřejnit čtyři zásadní balíčky: 1) Health Package (Biotech Act I, zjednodušení pravidel EU pro zdravotnická zařízení nebo kardiovaskulární plán), 2) Housing Package (Evropský plán dostupného bydlení nebo Strategie pro bytovou výstavbu), 3) Automotive Package (Omnibus, revize CO2 pravidel nebo Battery Booster Strategy), 4) Clean Industrial Deal Implementation Package (posílení CBAM, dočasný podpůrný mechanismus).

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072 | LinkedIn