DIGITÁL: Na začátku dubna vypršela dočasná výjimka z pravidel ePrivacy, která od roku 2021 umožňovala online platformám dobrovolně odhalovat materiály sexuálního zneužívání dětí v soukromé komunikaci. Stalo se tak poté, co se Evropský parlament a Rada nedokázaly dohodnout na jejím prodloužení. Téměř 250 organizací na ochranu dětí varuje před právní nejistotou a snížením počtu hlášení. Zároveň Google, Meta, Microsoft a Snap oznámily, že budou v odhalování známého nelegálního obsahu a ochraně dětí pokračovat i nadále na dobrovolné bázi. Zastánci digitálních práv naopak konec výjimky vítají jako odmítnutí plošného skenování soukromých zpráv.

BYZNYS: Zalando podalo k Tribunálu EU žalobu proti Evropské komisi kvůli výpočtu dohledového poplatku podle Aktu o digitálních službách (DSA). Firma napadá metodiku, kterou Komise použila pro odhad průměrného měsíčního počtu aktivních uživatelů, protože podle ní nadhodnocuje hybridní služby fungující napříč více kanály a vede k nepřiměřeně vysokým nákladům oproti jednodušším platformám. Spor tak otevírá důležitou otázku, jak má Komise u velmi velkých online platforem (VLOPs) počítat uživatele pro účely poplatků, transparentnosti i samotného dohledu.

OBCHOD: Evropská komise zveřejnila cenu CBAM certifikátů za první čtvrtletí 2026 na úrovni 75,36 eur za tunu CO₂, což dává firmám první oficiální úroveň pro výpočet budoucích nákladů v plné fázi mechanismu. Cena vychází z průměru aukčních cen EU ETS a v roce 2026 bude publikována čtvrtletně, od roku 2027 pak týdně. Pro dovozce oceli, cementu či hnojiv jde o klíčový údaj pro modelaci cash-flow a cenotvorby, protože už umožňuje spočítat konkrétní odpovědnost za emise v dovezeném zboží.

OBRANA: Evropská komise navrhla nové samostatné nařízení, které má natrvalo ukotvit fungování agentury EUSPA se sídlem v Praze a zároveň výrazně rozšířit její mandát směrem k bezpečnosti a obraně. Z dnešní agentury pro kosmický program EU se má stát European Union Space Services Agency, která bude v období 2028–2034 zajišťovat provoz Galileo, Copernicus, bezpečné satelitní konektivity i vládních komunikačních služeb.

Evropská centrální banka (ECB) zveřejnila na žádost Evropského parlamentu a Rady EU své nezávazné stanovisko ke třem legislativním návrhům Komise v rámci další integrace Unie úspor a investic (SIU). ECB podporuje směr, kterým se Komise vydala, tedy hlubší integraci kapitálových trhů, silnější přeshraniční fungování finančních služeb a větší roli evropského dohledu, zejména pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Jednou z nejviditelnějších změn je oblast krypta. Původní návrh Komise počítá s tím, že licencování, průběžný dohled i vymáhání pravidel pro všechny poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy přejdou z národních regulátorů na ESMA, tedy na jednotný evropský dohled. Dosavadní model podle nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets) přitom stavěl primárně na licencování a dohledu na úrovni národních orgánů, což podle Komise vedlo k riziku rozdílných přístupů napříč členskými státy. Podle ECB evropský dohled sníží fragmentaci, omezí přeshraniční regulatorní arbitráž a lépe zachytí systémová rizika, která se z krypta mohou přelévat do bankovního sektoru.

ECB zároveň blíže specifikuje, jak by měl vypadat režim pro největší hráče na trhu. Zatímco návrh Komise převádí dohled nad všemi poskytovateli kryptoslužeb na ESMA, ECB navrhuje, aby pro skutečně systémově významné platformy v rámci tohoto jednotného evropského dohledu platil ještě přísnější režim. Týkalo by se to zejména platforem s vysokým počtem uživatelů, silnou přeshraniční aktivitou nebo velkým objemem obchodů. Tyto firmy by vedle běžného dohledu musely plnit přísnější požadavky na řízení rizik, vnitřní kontrolní mechanismy, reporting nebo krizové plány na úrovni celé skupiny.

Mimo samotné krypto ECB podporuje i další části balíčku, například silnější evropský dohled nad velkými přeshraničními obchodními platformami, odstranění překážek pro přeshraniční distribuci fondů nebo adaptaci pravidel na technologie distribuované účetní knihy (DLT). To vše má podle banky podpořit hlubší likviditu evropských trhů, lepší alokaci kapitálu a konkurenceschopnost EU v globálním prostředí.

V praxi by změna znamenala, že pro kryptofirmy bude méně důležité, v jakém členském státě získají první licenci. Dnes si společnosti často vybírají jurisdikce s rychlejším nebo předvídatelnějším dohledem a následně díky evropskému pasu působí v celé EU. Nový model by tento prostor výrazně omezil a sjednotil pravidla kontrol, reportingu i sankcí napříč trhem. Pro firmy to může znamenat méně rozdílných národních výkladů, ale zároveň vyšší nároky na vnitřní procesy, řízení rizik a připravenost na jednotný evropský dohled, zejména u největších přeshraničních hráčů.

Stanovisko ECB není závazné, ale v praxi často slouží jako technický kompas pro další práci zákonodárců. Nyní budou balíček tří návrhů dále projednávat Evropský parlament a Rada, přičemž debata se pravděpodobně soustředí zejména na rozsah nových pravomocí ESMA a míru centralizace dohledu. Do vyjednávání zároveň vstupují i národní parlamenty. Poslanecká sněmovna ČR už k celému balíčku přijala odůvodněné stanovisko, ve kterém jej jako celek odmítá z hlediska subsidiarity a zpochybňuje, zda Komise dostatečně prokázala přidanou hodnotu takto širokého přesunu pravomocí na evropskou úroveň.

Tabákový sektor je regulován Evropskou komisí už od 80. let minulého století. V posledních letech se tento tlak dále zesiluje i v rámci European Beating Cancer Plan, jehož cílem je do roku 2040 vytvořit „generaci bez tabáku“. V březnovém vydání jsme informovali o revizi evropských pravidel pro zdanění tabákových a nikotinových výrobků. Debata se nyní přesouvá na druhou regulatorní větev, tedy samotná produktová a reklamní pravidla.

Evropská komise zveřejnila dlouho očekávané zhodnocení stávajícího produktového a reklamního rámce, které má sloužit jako základ pro budoucí revizi směrnic TPD (Tobacco Products Directive) a TAD (Tobacco Advertising Directive). Zatímco členské státy v Radě nyní vyjednávají o spotřební dani, minimálních sazbách a fiskální suverenitě, tato nová větev se zaměřuje na samotné parametry výrobků, jejich označování, příchutě, digitální marketing a přeshraniční reklamu.

Komise v evaluaci přiznává, že současný rámec z let 2003 a 2014 byl nastaven především pro tradiční cigarety a jen omezeně odpovídá dnešnímu trhu, kde rychle rostou e-cigarety, zahřívaný tabák a nikotinové sáčky. Mezi hlavní závěry patří potřeba lépe zachytit nové produktové kategorie, sjednotit pravidla pro přeshraniční prodej a odstranit mezery v oblasti online propagace, influencer marketingu a digitální reklamy, kde současné směrnice TPD a TAD nestačí na nové formy propagace na platformách a sociálních sítích.

Evaluace zároveň naznačuje, že budoucí revize se pravděpodobně zaměří také na příchutě, označování výrobků, design balení, zdravotní varování a pravidla pro nové nikotinové formáty, které dnes v členských státech podléhají velmi rozdílným režimům. Pro výrobce, distributory, retail i e-commerce platformy tak nepůjde jen o marketingová omezení, ale i o samotnou dlouhodobou regulatorní udržitelnost jednotlivých produktových kategorií na jednotném trhu EU.

Na zveřejněnou evaluaci už reagoval i tabákový průmysl, který Komisi vytýká, že při přípravě další revize nevychází dostatečně z kvalitních dat a reálných dopadů na trh. Podle zástupců odvětví se část závěrů opírá spíše o předem očekávané výsledky než o dostatečně silné důkazy, což má potvrzovat i negativní stanovisko Výboru pro kontrolu regulace (nezávislý poradní orgán Komise). Kritika zároveň míří na to, že hodnocení podceňuje dopady na malé a střední výrobce, zejména u systému sledování tabákových výrobků, reportovacích povinností a vysokých investičních nákladů, které firmám přinesla už současná pravidla EU.

Komise na základě evaluace zahájí dopadové posouzení a bude pokračovat v širokém konzultačním procesu se stakeholdery. V návaznosti na cíle Safe Hearts Plan pak plánuje v roce 2026 předložit samotný návrh revize evropského legislativního rámce pro kontrolu tabáku.

Revize balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel (Roadworthiness Package, RWP) se posouvá o krok blíže k dalšímu projednání. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) přijal svou pozici k první části balíčku, která se týká digitálních registračních dokladů a propojení národních registrů vozidel, zatímco Rada má už od prosince 2025 připravenou vyjednávací pozici k oběma návrhům balíčku.

Současná revize RWP se skládá ze dvou návrhů, které se dotýkají tří směrnic: směrnice o registračních dokladech vozidel, směrnice o pravidelných technických kontrolách a směrnice o silničních kontrolách. Nová opatření mají za cíl snížit počet úmrtí na silnicích, učinit kontroly technické způsobilosti objektivnějšími, omezit neoprávněné zásahy a zlepšit ukládání a výměnu specifických údajů o vozidlech s cílem posílit jejich vzájemné uznávání mezi členskými státy.

Podle pozice Evropského parlamentu se má digitální osvědčení o registraci vozidla stát hlavním formátem do tří let od vstupu pravidel v platnost, přičemž papírová verze zůstane dostupná na vyžádání s možností ověření přes QR kód. Návrh zároveň výrazně posiluje přeshraniční sdílení dat o vozidlech, historii kilometrů, výsledcích technických kontrol a důvodech zrušení registrace, což má omezit podvody na trhu s ojetými vozy, manipulace s tachometry i přesuny odcizených vozidel mezi členskými státy.

Oproti Parlamentu členské státy prosazují delší lhůty pro zavedení pravidel a větší flexibilitu pro fungování národních registrů. Pro automobilový průmysl, leasing, správu vozových parků, pojišťovny i poskytovatele digitální identity tak půjde o důležité vyjednávání mezi rychlostí digitalizace a její praktickou proveditelností v jednotlivých členských státech.

Druhý návrh balíčku upravuje periodické technické kontroly (PTI) a silniční kontroly (RSI). O této části má výbor TRAN rozhodovat už příští měsíc. Jakmile Evropský parlament přijme pozice k oběma návrhům, může celý balíček okamžitě vstoupit do trialogů, nejdříve však v červnu letošního roku.

Členské státy však už mají pozici i k tomuto návrhu. Rada jej upravila především s ohledem na dodatečné náklady pro vlastníky vozidel a na skutečnost, že některé nové emisní testovací metody ještě nejsou dostatečně technicky připravené pro plošné zavedení. Zachovala proto současný rozsah i minimální frekvenci technických kontrol, včetně výjimky pro motocykly, a odmítla každoroční kontroly vozidel starších deseti let. Úplně ale od modernizace neustoupila: ponechala prostor pro nové metody měření emisí NOx a částic i pro jejich doplnění technologiemi dálkového měření emisí v silniční síti. Podpořila také možnost získat dočasné osvědčení o technické způsobilosti v jiném členském státě až na šest měsíců.

Pokud se podaří dosáhnout politické dohody během roku 2026, většina pravidel by mohla být formálně přijata na přelomu let 2026 a 2027. Vzhledem k tomu, že Rada už u balíčku prosadila tříletou transpoziční lhůtu, se však reálná použitelnost většiny nových povinností očekává spíše kolem roku 2029, u plného digitálního registračního režimu potenciálně ještě později.

Evropská komise představila první cílenou úpravu systému EU ETS z plánovaného širšího přezkumu v létě 2026. Návrh se zaměřuje na systém Rezervy tržní stability (MSR), který upravuje množství emisních povolenek na trhu a pomáhá stabilizovat jejich cenu. Jde o první konkrétní reakci na rostoucí tlak průmyslu i některých členských států, včetně ČR, které v posledních týdnech varovaly před prudkým růstem cen energií a uhlíku.

Dosud platilo, že všechny povolenky držené v rezervě nad hranicí 400 milionů byly automaticky zneplatněny. Komise nyní navrhuje tento mechanismus zastavit a ponechat tyto povolenky v rezervě jako krizový polštář pro období očekávaného napětí na trhu po roce 2035. EU si tak chce vytvořit větší zásobu povolenek pro budoucí situace nedostatku, aby zabránila dlouhodobě zvýšeným cenám ETS.

Podle Komise už rezerva splnila svůj původní účel, když od roku 2023 pomohla zneplatnit přibližně 3,2 miliardy povolenek a odstranit historický přebytek z trhu. Jedná se zároveň o významný ústupek členským státům a průmyslovému sektoru, které v posledních týdnech tlačily na rychlou reakci Bruselu. Současné ceny povolenek se pohybují kolem 75 eur za tunu CO₂, což zvyšuje tlak na energeticky náročná odvětví i na ceny CBAM certifikátů navázaných na ETS referenční úrovně.

Komise zdůrazňuje, že nejde o oslabení ETS, ale o modernizaci jeho stabilizačního mechanismu bez zásahu do základní tržní logiky systému. S tím však nesouhlasí část environmentálních organizací i některé členské státy, podle nichž může změna oslabit cenový signál ETS a vést k vyšším emisím ve prospěch krátkodobé úlevy pro průmysl.

Do debaty nyní vstoupily i ekonomové Evropské centrální banky, podle kterých je pro evropskou konkurenceschopnost klíčové, aby politická předvídatelnost a správně nastavené pobídky udržely dlouhodobou investiční perspektivu nad krátkodobými zisky. V této souvislosti výslovně upozorňují, že zachování EU ETS jako důvěryhodného tržního nástroje pro oceňování uhlíku je nezbytné pro to, aby veřejné i soukromé investice do dekarbonizace směřovaly stejným směrem a vzájemně se nepodkopávaly. Právě proto bude červencová revize ETS důležitým testem, zda se EU podaří skloubit krátkodobou reakci na energetickou krizi s dlouhodobou důvěrou trhu.

Návrh nyní míří do řádného legislativního procesu v Evropském parlamentu a Radě a lze očekávat napjatou debatu, zejména na půdě Evropského parlamentu. Komplexní revize ETS má následovat už v červenci 2026, kde lze čekat hlubší debatu o dalších parametrech rezervy, cenové stabilitě, dopadech na evropskou konkurenceschopnost a potenciálně i o prodloužení životnosti ETS.

Evropská komise otevře orientační debatu o vztazích EU s Čínou, která zároveň slouží jako příprava na neformální summit lídrů 23.–24. dubna na Kypru. Ve druhé polovině týdne se pozornost přesune také k bezpečnosti a obraně, když se Ursula von der Leyen setká s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Rada EU tento týden kombinuje bruselskou vyjednávací agendu s neformálním jednáním ministrů cestovního ruchu v Nikósii. V Bruselu poběží na Coreperu a v přípravných orgánech mimo jiné agenda rozpočtu, bezpečnosti, justice, obchodu i Spojeného království, zatímco na interinstitucionální úrovni budou pokračovat trialogy k reformě celního kodexu, Omnibusu IV, pravidlům pro digitalizaci produktové harmonizace i návrhu na boj proti online sexuálnímu zneužívání dětí. Ministři cestovního ruchu se následně zaměří na připravovanou Evropskou strategii pro udržitelný cestovní ruch a na posílení malých a středních podniků prostřednictvím odolnosti, digitalizace a zelené transformace.

Evropský parlament tento týden ve výborech projedná několik důležitých bodů. Rozpočtový výbor bude hlasovat o své pozici k víceletému finančnímu rámci EU na období 2028–2034, která poprvé ukáže priority Parlamentu pro další dlouhodobý rozpočet Unie před vyjednáváním s členskými státy. Ve výboru IMCO proběhne slyšení platformy Temu k bezpečnosti výrobků, ochraně spotřebitele a dodržování digitálních pravidel EU, které navazuje na předchozí jednání se SHEIN a AliExpress. Výbor EMPL bude hlasovat o aktualizaci pravidel na ochranu pracovníků před nebezpečnými chemickými látkami na pracovišti. Výbor ITRE zároveň jedná s parlamenty zemí Energetického společenství o integraci elektroenergetických a plynových trhů, odklonu od ruských dodávek a širší energetické bezpečnosti regionu včetně Ukrajiny.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072