V březnu jsme vám poprvé nabídli možnost si newsletter poslechnout. Teď posouváme kvalitu ještě o úroveň výš. Přešli jsme na prémiovou audio technologii, což znamená jediné: odteď dostáváte kvalitnější 1:1 audio verzi našeho textu. Žádné AI improvizace, žádné odbočky – jen přesnější, neutrální a objektivní obsah, na který jste u nás zvyklí v psané verzi.

👉 Jak na to: Vše funguje jako doteď. Stačí kliknout na obrázek níže, zvolit Spotify nebo Apple Podcasts a užít si poslech v nové kvalitě.

OBCHOD: Více než 160 evropských průmyslových asociací a firem vyzvalo Evropský parlament a Radu k rozšíření CBAM i na finální výrobky, nikoli pouze základní suroviny. Podle průmyslu současná pravidla zvyšují náklady evropským výrobcům, zatímco dovoz hotových výrobků ze třetích zemí obdobným nákladům často nepodléhá. To podle signatářů zvyšuje riziko přesunu výroby mimo EU i tzv. uhlíkového úniku. O možném rozšíření CBAM se nyní diskutuje i v Evropském parlamentu.

UDRŽITELNOST: Tento týden vstoupila v platnost směrnice, která aktualizuje pravidla pro ochranu povrchových a podzemních vod a rozšiřuje seznam sledovaných znečišťujících látek například o některé PFAS (věčné chemikálie), pesticidy nebo farmaceutické látky. Nová pravidla zároveň zpřísňují monitoring kvality vody a sdílení dat mezi členskými státy. Země EU musí změny převést do národní legislativy do konce roku 2027. Současně se ale v Bruselu rozbíhá spor o budoucnost rámcové směrnice o vodě. Skupina europoslanců vyzvala Komisi, aby základ evropské vodní legislativy znovu neotevírala a neoslabovala pod tlakem deregulace.

PRÁCE: Počet povolení pro sezonní pracovníky ze zemí mimo EU se mezi lety 2019 a 2024 více než zdvojnásobil a dosáhl téměř 274 tisíc ročně. Komise upozorňuje, že spolu s růstem pracovní migrace roste i počet případů pracovního zneužívání, zejména v zemědělství a potravinářství. Problémem zůstávají hlavně složité dodavatelské řetězce a velmi nerovnoměrné kontroly mezi členskými státy. Zatímco Belgie nebo Slovensko kontrolují velkou část zaměstnavatelů, Polsko, Rumunsko či Portugalsko provádějí jen minimum kontrol. Česko v roce 2024 provedlo přes 6 tisíc kontrol zaměstnavatelů, odhalilo ale pouze 87 nelegálních pracovníků.

SPOLEČNOST: Podle nového Eurobarometru vzrostla důvěra v EU na 51 % a rekordních 81 % Evropanů podporuje společnou obrannou politiku. Konflikt na Blízkém východě se vůbec poprvé stal hlavní obavou Evropanů na úrovni EU a více než třetina respondentů očekává zhoršení ekonomické situace během příštího roku. Češi zůstávají vůči EU skeptičtější než unijní průměr – důvěru v EU vyjadřuje 46 % respondentů, pozitivní obraz Unie má jen třetina Čechů a pouze 62 % se cítí být občany EU, což patří k nejnižším hodnotám v Unii. Výrazně nižší je v Česku také podpora vojenské pomoci Ukrajině nebo přijímání uprchlíků.

Evropská komise představila návrh revize evropských standardů pro reporting udržitelnosti (ESRS), které tvoří technický základ směrnice CSRD. Právě CSRD, která v posledních letech výrazně rozšířila povinnosti firem v oblasti ESG reportingu, byla zároveň jednou z hlavních částí zjednodušovacího balíku Omnibus I. Ten po schválení Radou vstoupil v platnost v březnu 2026 a jeho cílem je omezit administrativní zátěž, zúžit okruh firem spadajících pod pravidla CSRD a zjednodušit evropský rámec reportingu udržitelnosti.

Nový návrh nyní představuje dosud největší pokus o zjednodušení celého systému. Komise přiznává, že původní podoba standardů byla pro firmy příliš komplexní a administrativně náročná. Revize proto výrazně omezuje množství povinných dat, zjednodušuje pravidla významnosti (materiality) a posouvá evropský reporting blíže ke globálním standardům ISSB (International Sustainability Standards Board).

Počet povinných údajů, tzv. datapoints, se má snížit přibližně o 61 %, celková reportingová zátěž pak může klesnout až o více než 70 %. Samotné firmy by díky revizi mohly dlouhodobě ušetřit přibližně třetinu nákladů spojených s ESG reportingem.

Součástí změn je i omezení rozsáhlých popisných textů a větší důraz na kvantitativní a skutečně relevantní informace. Firmy by nově nemusely reportovat data, která nejsou materiální pro jejich podnikání. Společnosti výslovně nemají reportovat nemateriální informace jen proto, aby preventivně pokryly všechny možné požadavky investorů nebo auditorů.

Právě materialita se stává jedním z hlavních témat celé reformy. Evropský ESG rámec byl dosud postaven na principu dvojí materiality, tedy nejen na finančních rizicích pro firmu, ale i na širších dopadech firmy na společnost a životní prostředí. V praxi se ale ukazuje, že tento přístup není dlouhodobě udržitelný a spíše odrazuje od samotného reportingu.

Posílený „top-down“ přístup má firmám umožnit soustředit se na skutečně podstatná témata namísto detailního vyhodnocování každého jednotlivého datapointu nebo potenciálního rizika. Zároveň dochází k omezení požadavků na sběr dat z dodavatelských řetězců.

Komise zároveň nepřevzala doporučení Evropské poradní skupiny pro finanční výkaznictví (EFRAG) beze změn. Oproti původnímu návrhu například ještě více zpřesnila pravidla materiality, rozšířila ochranu obchodně citlivých informací, zmírnila některé požadavky na podrobnost dat nebo dále upravila reporting klimatických přechodových plánů a emisních dat tak, aby byl více kompatibilní s globálními standardy ISSB.

Revize zároveň ukazuje rostoucí tlak na větší mezinárodní kompatibilitu ESG reportingu. Standardy ISSB představují globální rámec zaměřený primárně na informace důležité pro investory a finanční trhy. Evropský přístup založený na principu dvojí materiality ale zůstává širší a komplexnější. I po revizi tak mezi evropským ESRS frameworkem a ISSB zůstávají významné rozdíly.

Vedle revize povinných ESRS standardů Komise současně představila i nový dobrovolný reportingový standard pro menší firmy mimo působení CSRD. Ten má sloužit především malým a středním podnikům, které sice samy nepodléhají povinnému ESG reportingu, ale data po nich stále častěji požadují banky, investoři nebo velké firmy v dodavatelských řetězcích. Součástí návrhu je zároveň i tzv. „value chain cap“, podle kterého firmy spadající pod CSRD nebudou moct po menších dodavatelích s méně než 1000 zaměstnanci požadovat rozsáhlejší ESG data, než stanovuje samotný dobrovolný standard.

Komise nyní k návrhu spustila veřejnou konzultaci, která poběží do 3. června. Následně chce přijmout akty v přenesené pravomoci upravující nové standardy a předložit je Evropskému parlamentu a Radě. Pokud celý proces proběhne podle plánu, nové standardy by se měly povinně použít pro účetní období začínající od 1. ledna 2027. Firmy je ale budou moci dobrovolně využít už pro reporting za rok 2026.

Ve čtvrtek nad ránem se po třetím trialogu Evropský parlament a Rada EU dohodly na finální podobě AI Omnibusu, tedy revize AI Aktu ještě předtím, než se většina jeho pravidel vůbec začala používat.

Jednání přitom v závěru přerostla z technické debaty do nejvyšší politiky. Německý kancléř Friedrich Merz strávil víkend obvoláváním evropských lídrů a Komise, aby podpořil rozsáhlejší deregulaci průmyslové AI. Spor o podobu průmyslových výjimek nakonec téměř zablokoval celý kompromis.

Hlavním výsledkem je odklad pravidel pro vysoce rizikové AI systémy. Povinnosti pro samostatné vysoce rizikové AI systémy z přílohy III nově začnou platit až od 2. prosince 2027, zatímco AI zabudovaná do regulovaných produktů, například strojů, výtahů nebo hraček, bude podléhat pravidlům až od 2. srpna 2028.

Evropské standardizační organizace CEN-CENELEC zároveň v posledních dnech otevřely veřejné připomínkování nových standardů pro řízení AI rizik a kyberbezpečnost AI systémů. Tyto normy mají firmám v praxi pomoci prokazovat soulad s AI Aktem. Právě pomalý vznik technických standardů a pokynů přitom patří mezi důvody, proč EU část pravidel odkládá.

Velkou část vyjednávání ovládla otázka překryvu AI Aktu se sektorovou legislativou. Právě zde se střetl horizontální koncept AI Aktu s tlakem průmyslu na větší flexibilitu. Evropský parlament a řada evropských podnikatelských svazů, zejména z Německa, původně požadovaly, aby byly z AI Aktu zcela vyňaty celé sektory, jako jsou zdravotnické prostředky, stroje, hračky nebo propojená zařízení.

Výsledný kompromis je nakonec podstatně užší. Z přímé aplikace AI Aktu byly fakticky vyňaty pouze stroje regulované nařízením o strojních zařízeních, které se přesouvají z přísnější části přílohy I do mírnějšího režimu. Evropská komise zároveň získá pravomoc doplňovat do sektorové legislativy specifické AI požadavky prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Průmyslové organizace v čele s DigitalEurope dohodu vítají jako významné omezení duplicitních certifikací a administrativních nákladů, zejména pro výrobní sektor. Tvrdí, že přesun nařízení o strojních zařízeních může typickému SME ušetřit až stovky tisíc eur compliance nákladů. Zároveň ale kritizují, že podobnou úlevu nezískal medtech sektor.

Naopak spotřebitelské organizace upozorňují, že Omnibus otevírá regulatorní mezery a oslabuje původní ochrannou logiku AI Aktu. Kritici varují zejména před přesouváním části pravidel do aktů v přenesené pravomoci, což může vést k méně předvídatelnému a méně jednotnému režimu napříč EU. Část expertů zároveň upozorňuje, že se AI Akt postupně vzdaluje původnímu jednotnému horizontálnímu rámci a začíná se více fragmentovat podle jednotlivých sektorů.

Významnou novinkou se stal také zákaz tzv. nudifier aplikací. Ten přitom vůbec nebyl součástí původního návrhu Komise a do finálního textu jej prosadil především Evropský parlament po sérii kauz kolem AI generovaných sexuálních deepfake materiálů. Nově bude zakázáno uvádět na trh nebo používat AI systémy určené ke generování intimního obsahu bez souhlasu nebo materiálů sexuálního zneužívání dětí. Firmy budou muset pravidla splnit do 2. prosince 2026.

Boj s AI generovanými deepfakes a manipulativním obsahem mají zároveň podpořit i připravované pokyny Komise k pravidlům transparentnosti a dobrovolný Kodex zásad pro poskytovatele AI systémů. Komise už současně otevřela veřejné konzultace k pokynům, které mají firmám pomoci určit, jaké typy AI obsahu musí být označovány, jak mají fungovat watermarking mechanismy nebo jak naplňovat jednotlivé povinnosti v praxi.

Právě pravidla pro watermarking AI generovaného obsahu se nakonec začnou používat už od 2. prosince 2026 namísto původně navrhovaného února 2027.

Předběžnou dohodu nyní musí potvrdit členské státy v Coreperu a následně také Evropský parlament. Obě instituce chtějí finální legislativu schválit ještě před 2. srpnem 2026, kdy měly původně začít platit první povinnosti pro vysoce rizikové systémy.

Krize na Blízkém východě a omezení exportu ropy přes Hormuzský průliv začínají postupně dopadat i na evropskou dopravu a logistiku. Evropská komise proto minulý týden zveřejnila nové pokyny pro cestující, dopravce i členské státy, které mají pomoci koordinovat reakci EU na rostoucí ceny paliv, možné problémy v letecké dopravě nebo narušení dodavatelských řetězců.

Největší tlak zatím dopadá na samotné dopravce. Rostoucí ceny paliv zasahují leteckou, silniční i námořní dopravu, přičemž zejména silniční sektor funguje s velmi nízkými maržemi. Pokud by konflikt pokračoval delší dobu, mohlo by dojít i k omezení dodávek leteckého paliva v Evropě, rušení spojů nebo dalšímu růstu cen letenek. Komise ale zatím nechce zavádět mimořádná opatření podobná období pandemie a soustředí se hlavně na koordinaci členských států a krizové scénáře.

Komise zároveň připomíná, že i během současné situace zůstávají zachována práva cestujících. Při zrušení letu mají cestující nárok na vrácení peněz, přesměrování nebo asistenci na letišti. Pokud je let zrušen méně než 14 dní před odletem, mohou mít nárok i na finanční kompenzaci. Samotné vysoké ceny paliv přitom nelze automaticky považovat za „mimořádnou okolnost“, která by aerolinky zbavovala odpovědnosti.

Evropská pravidla zároveň zakazují aerolinkám zpětně navyšovat cenu již prodaných letenek kvůli dražšímu palivu. U zájezdů jsou pravidla mírnější, pokud je možnost zdražení výslovně uvedena ve smlouvě. Pokud by ale zvýšení ceny přesáhlo 8 %, má zákazník právo zájezd bez sankce zrušit.

EU se současně připravuje i na možné problémy s dostupností leteckého paliva. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) proto vydala bezpečnostní bulletin k používání paliva Jet A a členské státy už diskutují i možné scénáře koordinovaného uvolnění nouzových zásob ropy a pohonných hmot.

Evropská komise představila vůbec první komplexní evropskou strategii proti chudobě. Podle Komise má pomoci splnit cíl snížení chudoby do roku 2030 a dlouhodobě směřovat až k jejímu „vymýcení“ do roku 2050.

V EU je dnes ohrožen chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně každý pátý Evropan a mezi dětmi dokonce každý čtvrtý. Ceny bydlení mezitím od roku 2013 vzrostly v EU v průměru o 60 % a přibližně milion lidí v Unii čelí bezdomovectví. Právě bydlení se proto stává jedním z hlavních pilířů celé strategie. EU chce více podporovat rozšiřování sociálního a dostupného bydlení, prevenci ztráty bydlení nebo lepší koordinaci sociálních služeb. Vedle klasické sociální politiky ale strategie řeší i takzvanou „in-work poverty“, tedy situaci lidí, kteří sice pracují, ale jejich příjmy nestačí na důstojný život.

Velká část strategie zároveň reaguje na sociální dopady klimatických a energetických politik EU. Komise upozorňuje, že nový systém ETS2 pro budovy a silniční dopravu může zvýšit náklady domácností na vytápění a dopravu, zejména u nízkopříjmových skupin. Odpovědí má být Sociální klimatický fond v objemu více než 86 miliard eur, který má mezi lety 2026 až 2032 financovat například renovace budov, energetické úspory nebo čistší dopravu pro zranitelné domácnosti. Členské státy kvůli tomu připravují vlastní sociálně-klimatické plány.

Součástí strategie je i širší sada nových iniciativ. Komise například plánuje doporučení proti vyloučení z bydlení, nové pokyny proti chudobě pracujících, revizi přístupu k základním službám nebo nové indikátory chudoby od roku 2028. Zároveň chce více zapojit soukromý sektor prostřednictvím nové „Coalition Against Poverty“ a rozšířit spolupráci s regiony, městy i občanskou společností. Důležitou roli mají hrát také jednodušší a integrovanější sociální služby nebo lepší čerpání dávek, na které dnes část lidí vůbec nedosáhne, přestože na ně mají nárok.

Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejnižším podílem lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU. V roce 2025 se tento podíl pohyboval kolem 16 % populace a samotná míra příjmové chudoby byla v Česku vůbec nejnižší v celé EU, na úrovni 9,6 %. Samotný ukazatel však může být částečně zavádějící, protože vychází z relativní příjmové chudoby vůči mediánu příjmů v jednotlivých státech. Nezachycuje tak přímo rozdíly v celkové životní úrovni mezi členskými zeměmi a podle expertů může zkreslovat mezinárodní srovnání chudoby v EU.

Samotnou strategii již přivítala například síť charitativních organizací Caritas Europa jako důležitý krok, který podle ní konečně posouvá boj proti chudobě výše na evropskou politickou agendu. Organizace zároveň upozornila, že samotná zaměstnanost není automatickou ochranou před chudobou a že strategie příliš spoléhá na „aktivaci“ trhu práce bez dostatečně silných sociálních opatření. Podobně reagovala i frakce socialistů a demokratů (S&D), která strategii označila za nadějný začátek, zároveň ale vyzvala Komisi k rychlejším a konkrétnějším krokům v oblasti dostupného bydlení, minimálních příjmů nebo dětské chudoby.

Ostrá kritika však zaznívá z levicové frakce The Left nebo z části neziskového sektoru. Kritici upozorňují, že strategie nepřináší nové evropské financování ani závazné legislativní nástroje a příliš spoléhá na koordinaci členských států a efektivnější využívání stávajících fondů. Z praxe víme, že spoléhání se na koordinaci členských států ne vždy přináší kýžený výsledek. Bez výraznější finanční injekce tak mohou velké cíle vymýcení chudoby zůstat především na papíře. Evropský parlamentní Intergroup on Fighting Against Poverty sice strategii označil za „důležitý první krok“, zároveň ale upozornil, že klíčové otázky kolem financování a konkrétní implementace zůstávají otevřené.

Evropská komise tento týden představí několik nových iniciativ v oblasti dopravy a zdravotní bezpečnosti. Ve středu má Komise představit Passenger Package zaměřený na digitalizaci cestování v EU. Balík má obsahovat návrhy pro multimodální digitální mobilitní služby, jednotné digitální rezervace a prodej jízdenek napříč různými druhy dopravy nebo revizi pravidel pro práva cestujících v železniční dopravě. Součástí programu bude také nová iniciativa pro posílení globální zdravotní odolnosti EU. Ve čtvrtek proběhne v Praze návštěva výkonného místopředsedy Komise Raffaeleho Fitta, kde se má setkat s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Andrejem Babišem, ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou nebo ministryní financí Alenou Schillerovou.

Radu EU čeká tento týden série jednání zaměřených především na obranu, energetiku, rozpočet EU a vzdělávání. Ministři zahraničí budou diskutovat o další vojenské podpoře Ukrajiny, situaci na Blízkém východě po eskalaci konfliktu s Íránem nebo o aktualizované evropské analýze hrozeb. Součástí jednání bude i debata o obranné připravenosti EU a setkání s představiteli evropského obranného průmyslu. Ministři školství se zaměří na budoucnost programu Erasmus+ po roce 2027 nebo na využívání umělé inteligence ve vzdělávání, kde mají schválit závěry o bezpečném a etickém využívání AI ve školách. Ministři kultury a sportu budou řešit nový program AgoraEU nebo otázky duševního zdraví ve sportu. Kyperské předsednictví zároveň pořádá neformální jednání ministrů pro evropské záležitosti o budoucím víceletém rozpočtu EU po roce 2027 a rozšíření Unie, stejně jako neformální setkání ministrů energetiky zaměřené na energetickou bezpečnost, skladování energie a snižování závislosti EU na dovozu fosilních paliv.

Evropský parlament se připravuje na květnové plenární zasedání, které proběhne příští týden. Europoslanci mají hlasovat například o nových pravidlech pro ochranu strategických sektorů EU před rizikovými zahraničními investicemi, o legislativě na podporu obětí trestných činů nebo o zprávě týkající se právního státu, základních práv a využívání evropských fondů na Slovensku. Na programu budou také debaty o dopadech globální nadprodukce oceli na evropský trh, o genderové mezeře v péči nebo o evropské občanské iniciativě „Stop destroying videogames“. Součástí týdne bude i pokračování série debat „This is Europe“, tentokrát s lotyšskou premiérkou Evikou Siliņou. V úterý budou zároveň v německých Cáchách vyhlášeni laureáti letošní Ceny Karla Velikého pro mládež, kterou Evropský parlament organizuje společně s Nadací Mezinárodní ceny Karla Velikého.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072