POLITIKA: Rada EU formálně schválila nový klimatický cíl EU pro rok 2040. Aktualizovaný klimatický zákon zavádí několik nových prvků. EU nově umožní započítávat trvalé odstraňování CO₂ na svém území (např. technologie zachycování a ukládání uhlíku) pro kompenzaci části obtížně snížitelných emisí v rámci systému obchodování s emisemi. Pravidla také zavádějí větší flexibilitu mezi jednotlivými sektory a klimatickými nástroji. Dohoda zároveň posouvá plné spuštění systému ETS2 pro dopravu a budovy z roku 2027 na rok 2028, přičemž jeho fungování má být po dvou letech přezkoumáno.

BYZNYS: Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné dohody o úpravě pravidel společné organizace zemědělských trhů (CMO), která má posílit postavení zemědělců v potravinovém dodavatelském řetězci. Dohoda rozšiřuje možnosti kolektivního vyjednávání prostřednictvím organizací producentů a jejich sdružení a zároveň zpřesňuje pravidla pro dlouhodobé dodavatelské smlouvy. Text nově zahrnuje definici „masa“ a omezuje používání tohoto označení u laboratorně pěstovaných či buněčných produktů. Označení jako „steak“ nebo „slanina“ tak nebude možné používat pro vegetariánské či veganské alternativy. Naproti tomu názvy jako „burger“ nebo „klobása“ dostaly výjimku. Předběžná dohoda nyní musí být formálně schválena Radou EU a Evropským parlamentem.

EKONOMIKA: Evropská investiční banka zveřejnila investiční zprávu EU pro rok 2025/2026. Podle zprávy evropská ekonomika v posledních letech prokázala vysokou odolnost vůči krizím, přičemž firmy pokračují v investicích do digitalizace a zelené transformace – až 90 % podniků investuje do klimatických opatření a využívání AI se již vyrovnává úrovni ve Spojených státech. Zpráva zároveň upozorňuje na strukturální slabiny evropské ekonomiky. EU zaostává v investicích do výzkumu a inovací, zejména ve srovnání s technologickým sektorem v USA, a evropské startupy čelí odhadovanému investičnímu deficitu až 120 miliard EUR ročně. Další překážkou je fragmentace jednotného trhu – 62 % firem uvádí, že při podnikání v jiných členských státech naráží na regulatorní bariéry.

Evropská komise začátkem března představila několikrát odložený návrh Aktu o akceleraci průmyslu (Industrial Accelerator Act, IAA), který má urychlit dekarbonizaci evropského průmyslu a zároveň posílit výrobní kapacity v některých strategických sektorech.

O připravované iniciativě jsme psali již v únoru, kdy unikl první návrh na veřejnost. Ten byl ale krátce poté samotnou Komisí stažen. Současná verze potvrzuje základní směřování, zároveň však přináší konkrétnější nástroje pro vytvoření poptávky po evropských nízkouhlíkových produktech a podporu průmyslových investic v EU.

Komise návrh zasazuje do širšího průmyslového cíle: podíl průmyslu na ekonomice EU by měl do roku 2035 dosáhnout alespoň 20 % HDP. V současnosti se pohybuje přibližně kolem 14 %.

IAA má k tomuto cíli přispět především třemi nástroji: vytvořením trhu pro nízkouhlíkové průmyslové produkty, zrychlením povolování průmyslových projektů a posílením evropských dodavatelských řetězců v některých technologických odvětvích.

Vytvoření trhu pro nízkouhlíkové materiály

Jedním z hlavních prvků návrhu je snaha vytvořit takzvané „lead markets“, tedy cílenou poptávku po průmyslových produktech s nízkou uhlíkovou stopou. Návrh proto počítá s tím, že veřejné zakázky a některé podpůrné programy budou postupně zohledňovat emisní intenzitu výrobků. V praxi by to mohlo znamenat například preferenci nízkoemisní oceli, cementu nebo hliníku při realizaci veřejných projektů, například ve stavebnictví nebo infrastruktuře.

Důraz na evropský původ výrobků

Návrh zároveň pracuje s prvky podpory evropské výroby „Made in EU“. Při některých veřejných zakázkách či podpůrných schématech může být zohledňován také původ výrobků nebo jejich komponentů v EU.

Návrh například počítá s minimálními podíly materiálů vyrobených v EU. U některých sektorů by tak mělo jít přibližně o 85 % evropské oceli, 70 % hliníku a 95 % cementu od vstupu pravidel v platnost.

Podobné požadavky se objevují i u nových technologií. U elektrických vozidel mají být například minimálně čtyři klíčové komponenty vyrobeny v EU jeden rok po vstupu pravidel v platnost. Po třech letech by se tento požadavek měl zvýšit na šest komponent.

Opatření zároveň vyvolávají otázky ohledně dopadů na globální výrobní řetězce, které jsou dnes běžné například v automobilovém průmyslu nebo výrobě baterií.

Zrychlení povolování průmyslových projektů

Další důležitou částí návrhu je snaha urychlit administrativní procesy spojené s realizací průmyslových projektů. Komise reaguje na dlouhodobou kritiku, že evropské povolovací procesy jsou pomalé a komplikované.

Návrh proto počítá například se zavedením jednotného digitálního kontaktního místa pro podávání žádostí o povolení a s principem „jeden projekt – jedna žádost“.

Součástí návrhu je také možnost vytvářet takzvané průmyslové akcelerační oblasti, kde by bylo možné průmyslové projekty realizovat rychleji díky koordinovanému plánování infrastruktury a zjednodušeným povolovacím postupům.

Nová pravidla pro velké zahraniční investice

Část návrhu se týká také některých investic ze třetích zemí. Investice přesahující 100 milionů EUR, které pocházejí ze zemí s významným podílem na globální výrobní kapacitě v daném sektoru, mají nově podléhat předběžnému oznámení a přezkumu.

Cílem je posoudit jejich dopad na evropské dodavatelské řetězce a průmyslovou kapacitu v strategických odvětvích. Pro některé investory tak může vzniknout další regulatorní krok při vstupu na evropský trh.

Reakce průmyslu

Kritici upozorňují zejména na administrativní zátěž spojenou se sledováním emisní intenzity výrobků a s novými reportingovými požadavky. Diskutuje se také o dopadech na globální dodavatelské řetězce. Některé průmyslové sektory upozorňují, že důraz na evropský původ některých výrobků či komponentů může komplikovat fungování mezinárodních výrobních řetězců, které jsou dnes běžné například v automobilovém průmyslu.

Své „hluboké znepokojení” z IAA vyjádřilo i čínské ministerstvo obchodu, které požaduje, aby se EU co nejdříve navrátila na cestu spravedlivé, transparentní a nediskriminační spolupráce.

Na domácí úrovni se k návrhu vyjádřila také Hospodářská komora ČR, která upozorňuje, že nová pravidla by neměla ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu ani energetickou bezpečnost a měla by být implementována flexibilně, aby nebrzdila probíhající dekarbonizaci. Komora zároveň podporuje přístup „Made with Europe“ namísto „Made in Europe“, tedy budování strategických partnerství.

Diskusi vyvolává také rozsah pravomocí, které si návrh ponechává pro akty v přenesené pravomoci Evropské komise. Ty dávají Komisi volné pole k úpravě nejen metodiky výpočtu emisní intenzity, ale konkrétních pravidel pro některé sektory.

Návrh nyní čeká projednávání v Radě EU a Evropském parlamentu, kde se dá očekávat intenzivní debata nad budoucností evropského průmyslu.

Expertní panel pověřený vypracováním Kodexu pro transparentnost označování obsahu vytvořeného AI zveřejnil druhou pracovní verzi. Reaguje tak na obdrženou zpětnou vazbu k prvnímu návrhu zveřejněnému v prosinci 2025. Kodex se zaměřuje na praktickou implementaci článku 50 AI Aktu, tedy pravidla pro označování a identifikaci obsahu generovaného nebo manipulovaného umělou inteligencí.

Kodex je sice dobrovolný, ale v praxi bude sloužit jako hlavní referenční rámec pro plnění transparentních povinností. Návrh přitom pracuje se dvěma odlišnými skupinami aktérů, kterým článek 50 AI Aktu ukládá odlišné povinnosti: poskytovatelé AI systémů (providers) a zavádějící subjekty (deployers).

Transparentní povinnosti podle čl. 50 AI Aktu mají začít platit 2. srpna 2026. V rámci připravovaného AI Omnibusu však Komise navrhuje šestiměsíční přechodné období pro technickou povinnost označování. Pro poskytovatele generativních AI systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 by to v praxi znamenalo čas na implementaci označovacích mechanismů do začátku února 2027.

Vícevrstvé označování AI obsahu

Zatímco první verze kodexu byla spíše obecného charakteru, druhý návrh některé oblasti zpřesňuje. Významnou změnou je návrh vícevrstvého strojově čitelného označování AI generovaného obsahu.
Podle tvůrců kodexu totiž v současnosti neexistuje jednotná technika, která by sama splnila čtyři požadavky AI Aktu na efektivitu, interoperabilitu, robustnost a spolehlivost.

Jednu vrstvu tvoří digitálně podepsaná metadata, která zaznamenávají, zda byl obsah vytvořen nebo upraven pomocí umělé inteligence. Další vrstvu představuje neviditelný vodoznak vložený přímo do obsahu, který má sloužit jako záloha informací obsažených v metadatech v případech, kdy jsou metadata odstraněna.

Naopak některé prvky z prvního návrhu v současné verzi chybí. Například fingerprinting obsahu (digitální otisk), vedení protokolů o generování (logging) nebo forenzní detekční nástroje již nejsou prezentovány jako povinné prvky, ale spíše jako volitelné či doporučené mechanismy.

Deepfakes a viditelné označení

Kodex zároveň rozpracovává pravidla pro označování tzv. deepfakes. Samotnou definici přebírá z AI Aktu, který označuje deepfake jako „obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený nebo manipulovaný umělou inteligencí, jenž napodobuje existující osoby, objekty, místa, subjekty či události a může vyvolat dojem, že je autentický nebo pravdivý“.

Pokud je deepfake zveřejněn, musí být podle AI Aktu jasně a zřetelně označeno, že byl vytvořen nebo upraven pomocí umělé inteligence. Nařízení o AI však přesně nestanovuje, jak má takové označení vypadat. To se očekává právě od kodexu. Mezi navrhovaná řešení patří zejména: standardizovaná ikona označující AI obsah, doplňující textové upozornění, pravidla pro umístění označení v jednotlivých formátech obsahu.

Kodex zároveň připouští určitou flexibilitu u uměleckého, satirického nebo fiktivního obsahu, kde může být označení provedeno způsobem, který nenarušuje samotné dílo, například prostřednictvím doprovodného textu nebo kontextové informace.

Co je třeba dále řešit

Autoři kodexu zároveň upozorňují, že některé prvky návrhu budou ještě před finální verzí dále rozpracovány a jsou nyní předmětem konzultací.

Diskuse se zaměří zejména na technické detaily vícevrstvého označování obsahu (kombinace metadat a vodoznaku), podobu některých opatření týkajících se ověřovacích nástrojů a také na terminologii používanou v kodexu. Významnou debatu má vyvolat i design a umístění viditelného označení AI obsahu.

Nedostatkem může být samotná architektura kodexu. V praxi se však obsah na internetu běžně šíří mimo původní systémy poskytovatelů – například kopírováním textu, úpravou obrázků nebo opětovným nahráním na jiné platformy. V takových situacích se informace o původu obsahu mohou snadno ztratit.

Systémy založené na dobrovolném označování tak mohou v praxi vést k tomu, že budou snadno identifikovatelní především poskytovatelé, kteří pravidla dodržují, zatímco obsah vytvořený mimo tento ekosystém může být výrazně obtížnější dohledat.

Další postup

Druhá verze kodexu je nyní otevřena k připomínkám stakeholderů, přičemž lhůta pro zaslání komentářů končí 30. března 2026. Současně Komise pracuje na pokynech pro výklad článku 50 AI Aktu. Finální verze kodexu se očekává na začátku června 2026, zatímco transparentní povinnosti mají začít platit od 2. srpna 2026.

Současně je AI Omnibus zařazen na jednání Coreper II už tento pátek, kdy mají zástupci členských států rozhodnout o mandátu Rady pro vyjednávání s Evropským parlamentem v rámci trialogu. Evropský parlament má hlasovat o své pozici na úrovni výboru 18. března, následovat by mělo schválení na plenárním zasedání.

Evropská komise zveřejnila výroční zprávu systému Safety Gate, který slouží k rychlému sdílení informací o nebezpečných výrobcích na trhu EU. V roce 2025 byly nejčastěji hlášenou kategorií kosmetické výrobky (36 %), následované hračkami (16 %) a elektrickými zařízeními (11 %). Nejčastějším typem rizika zůstávají chemické látky, které představují přibližně 53 % všech identifikovaných nebezpečí. Poprvé byly zároveň zaznamenány i stopy látky TPO v lacích na nehty. Systém v roce 2025 evidoval téměř 5 000 výstrah, což je nejvyšší počet od jeho spuštění v roce 2003.

V případě Česka evidoval systém v roce 2025 celkem 359 upozornění, oproti 332 případům v roce 2024. Největší podíl tvoří opět kosmetické výrobky (59 %), následované chemickými produkty (29 %) a hračkami (7 %). Nejčastějším rizikem zůstávají chemické látky, které se podílejí na přibližně 94 % identifikovaných rizik. Zpráva zároveň potvrzuje, že velká část nebezpečných výrobků na evropském trhu pochází z mimoevropských zemí, přičemž významný podíl tvoří produkty prodávané prostřednictvím online tržišť.

Komise současně zveřejnila výsledky kontrolní akce zaměřené na bezpečnost výrobků prodávaných online. Kontroly se zaměřily například na proteinové doplňky stravy, sluneční brýle nebo kosmetiku, přičemž bylo prověřeno více než 11 000 produktů. Významná část z nich nesplňovala požadavky EU, zejména pokud jde o označení výrobků, dokumentaci nebo zakázané složení. Například u přibližně 6 000 kontrolovaných kosmetických výrobků nesplňovalo pravidla EU zhruba 65 % z nich. Většina problematických výrobků pocházela ze třetích zemí, zejména z Číny, Spojeného království a USA.

Komise zároveň představila několik kroků, které mají dohled nad bezpečností výrobků dále posílit. Patří mezi ně zejména přísnější dohled nad online prodejem a větší odpovědnost digitálních tržišť, nové nástroje pro automatizované vyhledávání nebezpečných výrobků online (např. webové crawlery využívající AI), lepší sledovatelnost výrobků v dodavatelském řetězci a posílená spolupráce národních orgánů dohledu nad trhem v rámci společných kontrol CASP. Tyto kroky navazují na implementaci nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR), které od prosince 2024 zpřísnilo povinnosti výrobců, dovozců i online tržišť.

Komise zároveň připravuje další kontrolní akci („sweep“) pro rok 2026 zaměřenou na dodržování pravidel podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR). Online platformy tak mohou očekávat přísnější kontroly.

Paralelně pokračují také společné kontrolní akce národních orgánů dohledu nad trhem (CASP), které umožňují společné testování výrobků a sdílení postupů při kontrolách. Ještě letos má Komise představit návrh European Product Act, který má dále posílit pravidla dohledu nad výrobky na jednotném trhu. Tyto snahy doplňuje například nedávná dohoda o zrušení celní výjimky pro balíky pod 150 EUR.

Evropská komise oznámila, že 7. dubna 2026 zveřejní první referenční cenu certifikátů v rámci mechanismu CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism). Povinnost nakupovat certifikáty CBAM na základě emisí z dovozu začala platit od roku 2026, kdy mechanismus vstoupil do své plné fáze. Cena bude publikována na webu Komise i v registru CBAM a poskytne první orientační indikaci nákladů spojených s uhlíkovou stopou dovážených výrobků.

Pro rok 2026 bude cena zveřejňována čtvrtletně a bude vycházet z průměrné aukční ceny emisních povolenek v systému EU ETS. Cena za první čtvrtletí bude publikována 7. dubna, následně pak 6. července, 5. října a 4. ledna 2027. Vzhledem k tomu, že cena CBAM certifikátů je nyní přímo navázána na cenu emisních povolenek v systému EU ETS, mohou výkyvy na uhlíkovém trhu výrazně ovlivňovat náklady dovozců a plánování exportů do EU. Od roku 2027 se systém změní na týdenní zveřejňování ceny.

Současně běží výzva k zapojení do provozu Společné centrální platformy (Common Central Platform), která bude zajišťovat prodej a zpětný odkup CBAM certifikátů. Zájemci mohou podávat přihlášky do 20. března 2026.

Evropská komise dnes představí balíček energetických iniciativ zaměřených na podporu investic do čisté energie a posílení role občanů v energetické transformaci (Investiční strategie do čisté energie a tzv. Energetický balíček pro občany). Tento týden také navštíví Česko eurokomisařka pro finanční služby a unii kapitálových trhů Maria Luís Albuquerque. V Praze se setká s představiteli vlády, České národní banky i finančního sektoru a zúčastní se kulatých stolů se zástupci startupů, fintech společností, bankovního a kapitálového trhu.

Ministři financí na zasedání Ecofin projednají další kroky v rámci iniciativy Unie úspor a investic, jejímž cílem je hlubší integrace evropských kapitálových trhů a mobilizace soukromých investic v EU. Diskuse se bude věnovat také ekonomickým dopadům ruské agrese proti Ukrajině a širším makroekonomickým vyhlídkám pro eurozónu.

Evropský parlament se tento týden přesunul do Štrasburku na plenární zasedání. Na programu je mimo jiné debata o přípravě březnového summitu EU a o bezpečnostní situaci na Blízkém východě. Parlament bude také hlasovat o doporučeních k řešení bytové krize v Evropě. Další debaty se zaměří například na aktualizaci směrnice o souborných cestovních službách či fungování jednotného trhu v oblasti finančních služeb. Europoslanci budou rovněž hlasovat o prodloužení výjimky umožňující online platformám dobrovolně odhalovat materiály sexuálního zneužívání dětí a o ochraně autorských práv v kontextu využívání umělé inteligence.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072